Znovu o osvobozování republiky

06.03.2006 09:26

 

Historik Karel Richter, který se specializuje na druhou světovou válku a účast Československa v tomto největším konfliktu, vydal krátce po sobě dvě knihy pod společným názvem Osvobození Československa. Obě mají podtitulek Dobývání domova a štítek se slovy Bez cenzury a legend. Publikace přibližují netradičně historii východního odboje v souvislosti s domácí odbojovou frontou a vojenskými událostmi na Západě.

První díl popisuje vojenské operace koncem roku 1944 a končí v březnu 1945 na začátku Ostravské operace. S hlubokou znalostí autor popisuje jednotlivé fáze operací a bojů se všemi obtížemi a samozřejmě příklady statečnosti čs. vojáků. Richter se nespokojuje jen s vylíčením vojenských událostí, ale zároveň líčí i politické ovzduší, diplomatická jednání zejména kolem čs. vlády v Londýně. Na základě nových dokumentů a výpovědí svědků je popsán složitý osud Slovenska v době Slovenského národního povstání a hlavně poslední střetnutí vojáků a partyzánů s nepřítelem. Čtenář se s překvapením dovídá i o činnosti agentů gestapa, kteří spolu se slovenskými fašisty mají vinu na našich vysokých ztrátách.
Druhý díl podrobně se všemi klady a zápory ukazuje postup československých vojáků od Liptovského Mikuláše, k přechodu Velké a Malé Fatry až k osvobození Ostravy.
Právě při líčení událostí začátku roku 1945 Karel Richter přiznává a napravuje omyly, kterých se dříve při neznalosti všech souvislostí dopustil. Na jedné straně vyzvedává obětavost a statečnost československých
a sovětských vojáků, ale nevyhýbá se ani vylíčení křivd, kdy z politických důvodů byli vyřazeni z armády, nespravedlivě odsouzeni a někteří dokonce popraveni. Odkrývá pravdu o násilnostech ve stalinském období, které tak postihlo např. české obyvatele na Volyni nebo Podkarpatské Rusi.
Ačkoliv československo-sovětská smlouva původně vycházela z uznání Československa v jeho předválečných hranicích, Stalin si vynutil svévolné odtržení Podkarpatské Rusi od Československa, zaranžované tajnou službou a jejími agenty bez řádného referenda jako údajný projev vůle podkarpatského lidu, pokračuje dále autor knihy o osvobozování naší republiky.
S velkým zájmem si čtenáři přečtou i kapitolu o přestěhování naší vlády z Londýna do Moskvy v březnu 1945. Ministr Stránský tehdy podal demisi, protože nesouhlasil s tím, aby se vláda vracela do Prahy z Východu, přes Moskvu; protože Sovětský svaz to bude, který bude osvobozovat naše území, jak tvrdil prezident Dr. Edvard Beneš. Karel Richter se znalostí věci podrobně rozepisuje jednání prezidenta Beneše v Moskvě a zejména skutečnost, že to byl K. Gottwald a naši komunisté, kteří byli na jednání dobře připraveni.
Velkou pozornost věnuje Karel Richter v knize průběhu Českého povstání a zejména Květnové revoluci v Praze. Podrobně ukazuje, proč bylo americkým jednotkám z jejich velení nařízeno, že mohou dojít jen k čáře Karlovy Vary–Plzeň–České Budějovice. Kniha líčí radostné prostředí při příchodu americké armády do Plzně. Při líčení květnových událostí ukazuje i úlohu vlasovců v Praze a složité jednání v České národní radě v dramatických okamžicích povstání. Kapitola je uzavřena příchodem sovětského generála Rybalka do Prahy.
V závěru knihy autor ukazuje řadu významných událostí jako bylo setkání generála L. Svobody s jeho rodinou, která se díky statečnosti českých lidí úspěšně skrývala před gestapem až do osvobození.
Karel Richter si v práci všímá i některých negativních jevů, které provázely osvobození. O činnosti a působení některých partyzánských skupin se vedou dodnes spory.
Historik Richter ovšem spravedlivě oceňuje zásluhy poctivých vlastenců bez ohledu na stranické názory a váží si obětí, které přinesli českoslovenští a sovětští vojáci. Nadšení, s nímž byla v roce 1945 všude vítána Rudá armáda, se změnilo v pravý opak v srpnu 1968, kdy sovětská vojska přepadla Československo a okupovala ho až do začátku devadesátých let.
To, co komunistický režim desítky let měnil a cenzuroval, nyní vidíme ve světle nových svědectví a dokumentů.


Miloslav Moulis