Zahájení vzdělávacího programu

26.10.2015 09:16

ČESKÝ SVAZ BOJOVNÍKU ZA SVOBODU

                                       Památník Pečkárna        

          _________________________________________________

 

Funkcionáři i členové Českého svazu bojovníků za svobodu již dlouhou dobu na různých úrovních, včetně jednání Ústředního výboru ČSBS, poukazovali na špatnou výuku českých dějin na školách, často pramenící i z nezájmu učitelů rozebírat dějiny naší historie. Proto bylo usilováno o zlepšení tohoto stavu a na toto téma jednáno s Národním Institutem pro další vzdělávání (NIDV), který má na starost vzdělávání pedagogických pracovníků.

Dne 15. října 2015, v době od 9.30 do 15.00 hod., se tak uskutečnil historicky první vzdělávací program NIDV pro pedagogické pracovníky, v prostorách Památníku Pečkárna v Praze. Vedoucím tohoto programu byla PhDr. Dagmar Hudecová z NIDV

Účastníky vzdělávacího programu bylo 17 pedagogických pracovníků vyučujících dějepis na základním a středním stupni škol.

Obsahem programu byla následující témata:

1. Vztahy mezi Čechy a Němci na sklonku existence Rakousko-Uherska. Německé Rakousko. Sudety. Obsazení československého pohraničí československým vojskem.

2. Poznatky z výuky nejnovějších dějin.

3. Prohlídka Památníku Pečkárna s výkladem průvodce.

Lektory vzdělávacího programu byli Ing. Emil Kulfánek – 1. místopředseda ÚV ČSBS
a vedoucí Památníku Pečkárna, Emil Šneberg – předseda HDK ÚV ČSBS a průvodce v Památníku Pečkárna, PhDr. Martina Jurčeková – učitelka dějepisu na Střední zdravotní škole. Vzdělávací program byl veden formou panelové diskuse. V případě témat dotýkajících se exponátů Památníku Pečkárna pak před panely s těmito exponáty.

Vzdělávací program byl zahájen a ukončen v místnosti tzv. „Biografu“. V průběhu diskuse se prokázalo, že někteří učitelé si výklad zjednodušují tím, že používají výrazy
a pojmy, které do českého jazyka zavedli němečtí iredentisté. V jednom případě se stalo,
že učitel dějepisu argumentoval správnost právního použití výrazu Sudety jako politicko-správního území, tím, že tento výraz je uveden v Mnichovské dohodě. Na uvedená témata se rozvinula vášnivá a velice živá panelová diskuse. Témata spojená s vlastní činností Gestapa v Petschkově paláci v letech 1939-1945 pak byla pro pedagogické pracovníky zúčastněné na vzdělávacím programu zajímavá z toho důvodu, že se zde mohli dozvědět některé informace, o nichž dosud nevěděli, jako byl např. provoz v tzv. „domácím vězení“ Gestapa. Nejednoho účastníka pak při prohlídce mrazilo v zádech. Emil Šneberg doplnil výklad svými osobními vzpomínkami na Pražské povstání v květnu 1945, jehož se zúčastnil v Praze 6 ve Vokovicích a okolí.

Vzdělávací program byl jeho účastníky hodnocen velmi pozitivně, a tak lze vyslovit přesvědčení, že zúčastnění pedagogové budou předávat získané poznatky na svých školách, aby naši potomci byli pravdivě informovaní o historii našeho statečného národa.

 

      Za Památník Pečkárna

                                                                     Emil KULFÁNEK a Emil ŠNEBERG