Vyvraždění rodu Vršovců – r. 1108

06.06.2008 14:12

 Vršovci byli mocným rodem, který vládnoucí Přemyslovci příliš v oblibě neměli. Středověký život měl mnoho tváří, ale ani jedna z nich nebyla přívětivá; vyřizování účtů pomocí zbraní a násilí nebylo nic neobvyklého. K největšímu krveprolití (pokusů je vyvraždit bylo více) na rodě Vršovců došlo 27. října 1108 na hrádku Vratislavi (dnes zbytky hradiště nedaleko Vysokého Mýta). Tehdy nový kníže Svatopluk, jenž sesadil Bořivoje II., vyrazil na tažení do Uher. Za místodržící v zemi ustanovil Vršovce Mutinu a svého důvěrníka Vacka. Nepřítomnosti knížete využili přívrženci Bořivoje a společně s Poláky napadli zemi u Náchoda. Českou zemi měli hájit oba místodržící, ale neuspěli. Vacek neúspěch kladl za vinu Mutinovi a knížete o tom informoval. Tehdy měl Svatopluk zahořet chutí po pomstě. Když se kníže přes Moravu vracel, jeli mu oba místodržící naproti. Mutina měl být údajně třikrát varován. Vratislavský hrádek jim posloužil za nocleh. Nazítří kníže Svatopluk svolal všechny své průvodce do velké místnosti, kde se ostře obořil na Mutinu: „Ó rode nenáviděný, plémě Bohu nemilé, nezbední synové Vrše­vici, našeho rodu domácí nepřátelé!“ Tak začala řeč Svatopluka, vypočítávajíc hříchy rodu Vršovců, která vyvrcholila takto: „Ještě pak slyšte, kmete moji, co spáchal syn zloby a hlava veškeré nezřízenosti, tento Mutina, kterého jsem odcházeje ze země zanechal místo sebe za správce země! Ten dobrý muž předstíraje že jde na hon, odešel noční dobou do Polska, do Svídnice, aby se tam umlouval se strýcem svým Nemojem, kterak by mne zpudili se stolce!“ Kníže dal příkaz a vraždění začalo. Nejprve byl zabit Mutina a pak další Vršovci, kteří byli přítomni. Následoval útok na Libici, kde vládl muž jménem Božej. Tam vraždění dosáhlo vrcholu. Jak by ne, vrahům měli připadnout dobyté statky, které Vršovcům patřili. Bylo to symbolické. Vršovci byli zhlazeni tam, kde před stoletím sami pomáhali povraždit Slavníkovce.

(Podle knihy Zpomínka na rod Vršovský k 800leté Památce na děj Vratislavský z roku 1108 napsal Hermenegild Jireček, v Mýtě Vysokém 1908)

                     Karel Štusák