Vyšlo Přísně tajné!

03.11.2015 11:50

Válka je pokaždé drsná, byť na ní někteří pohádkově zbohatnou

 

Generace, která už něco pamatuje, jím byla odchována. Čtyři z tanku a pes, tak se jmenoval nejen u dětí oblíbený polský seriál, jenž tamní televize poprvé odvysílala v letech 1966-1970. Popisoval hrdinství Poláků na bojové cestě ze Sovětského svazu přes jejich domovinu do Berlína. Také v tehdejším Československu se všech jedenadvacet dílů setkalo s velkým ohlasem diváků.

Pouze obyvatelé Mělnicka mohli polské vojáky vnímat jako své osvoboditele. Pomníčky připomínající jejich odvahu byly v minulosti odhaleny například v Lobendavě, v Úštěku či v Rumburku a v Mělníku. Do českého historického a společenského povědomí se časově omezená přítomnost polských vojsk na československém území, snad vyjma zmíněným seriálem, vůbec nedostala. Částečně to napravuje Zdeněk Víšek příspěvkem Poláci na východní frontě.

Pater patriae – Otec vlasti. Toto přízvisko se zpravidla pojí výlučně s Karlem IV. a málo se ví, že si je už před ním od některých letopisců vysloužil kníže Soběslav I. Jeho nástup na knížecí trůn v dubnu 1125 se pojil s nadějí, že konečně utichnou boje o tento stolec, umocněné nevraživostí mezi Přemyslovci a vyřeší se rovněž problémy zahraniční. Za jeho vlády skončilo období nestability a vnitropolitických zmatků, táhnoucích se od konce 11. století.

Pod Horkou na okraji Chlumce se tyčí tzv. Jubilejní památník bitvy, která se zde odehrála roku 1813, za časů císaře Napoleona Bonaparta. Nepřímo připomíná i dávný střet knížete Soběslava I. s římským králem Lotharem (1126). Jak v Nenalezeném bojišti zimní války zdůrazňuje Jan Kvirenc, „i přes všechnu vojenskou slávu, hrdinství … nás trochu kacířsky napadá, že už kvůli počtu obětí je škoda, že nezůstalo jen u té první chlumecké bitvy knížecího Otce vlasti Soběslava“.

Ke cti mu třeba přičíst, že celý život zůstal věrný husitskému vyznání a až do svého skonu aktivním stoupencem Jiřího z Poděbrad. Faktem ovšem rovněž je, že tento vynikající voják a diplomat dokázal ideály úspěšně propojit s vlastním prospěchem. Přílišná touha po majetku, kterou mu vyčítali i současníci, motivovala řadu jeho vojenských a politickým činů. Jako hejtman husitské posádky v Bílině a vojsk žatecko-lounského svazu dokázal bezmála patnáct let „nejen úspěšně odolávat útokům okolních nepřátel, ale provádět i ofenzivní akce“. Takový byl Rub a líc kariéry Jakoubka z Vřesovic, o němž se rozepsal Ivo Přichystal.

Kam a proč zmizely insignie Karlovy univerzity, rozebírají Milan Syruček a Josef Svoboda. Německá univerzita v Praze je uchovávala až do posledních válečných dnů. Poté je naložila do vagonu a odvezla neznámo kam…

Od konce dubna 1945 je nezvěstné žezlo rektora UK spolu s insigniemi filozofické, lékařské, právnické a teologické fakulty. Kriminální ústředna se o jejich krádeži poprvé dozvěděla 18. června 1945. Do pátrání zapojila tři ministerstva – vnitra, obrany a zahraničních věcí. O spolupráci byl požádán rovněž Interpol a příslušné mise spojeneckých armád. Autoři se během pátrání po ukradených vzácných historických památkách obrátili na premiéra Svobodného státu Bavorsko Horsta Seehofera a také na prezidenta SRN Joachima Gaucka. Co odpověděli, se čtenáři dozvědí z Přísně tajné! č. 5/2015.

Vydává Pražská vydavatelská společnost, s. r. o., Na Poříčí 1048/28-30, Praha 1; www.pvsp.cz; příjem objednávek i starších výtisků: tel/fax: 222 718 046, e-mail: pvs@ms.ipnet.cz; nebo na adrese PVS, P. O. BOX 142, 130 37 Praha 3; objednávky předplatného do zahraničí: Mediaservis s. r. o., Paceřická 2773/1, 193 00 Praha 9; e-mail: kauerova@mediaservis.cz; tel: 271 199 250)

 

                                                                                     Jana Vrzalová