Vyšlo nové Přísně tajné

11.08.2015 09:41

 

 

 

 

 

Vyšlo Přísně tajné!

O válce i pacifismu

Politický kalkul. Zisk i za cenu zvýšených obětí. Je tragickou skutečností, že politické hry se vážou také ke konci druhé světové války.

„Kolik životů mohlo být v Praze ušetřeno, kdyby Američané a s nimi i dobře vyzbrojení vojáci československého kombinovaného oddílu pplk. Sítka a čeští dobrovolníci z Plzeňska mohli už 6. května osvobodit Prahu. Sověti však s osvobozením spojovali i politický zisk, který nechtěli dát z ruky,“ zamýšlí se ve svém příspěvku Konec války v Evropě Karel Richter.

Smutné konstatování. Vždyť smrt v posledních dnech války patří k těm nejtěžším.

Demarkační čáru oddělující americkou a sovětskou operační zónu nesměli překročit ani ozbrojení civilisté, kteří chtěli odjet dobrovolně bránit povstalou Prahu.

Pro někoho zrádce, pro jiného mírotvorce. I takové paradoxy dějiny přinášejí. V souvislosti s bitvou u Brůdku v roce 1040, se Jan Kvirenc rovněž zmiňuje o poustevníku Vintíři (Güntherovi). Ve středověku a znovu v baroku byl uctíván, pro české vlastence 19. století se stal zrádcem. Jako znalec Šumavy totiž říšským oddílům usnadňoval cestu do země. V současnosti je prezentován coby mírotvůrce a zastánce česko-německého sbližování. Byl mu dokonce věnován kostel se skleněným oltářem Vladěny Tesařové v Dobré Vodě u Hartmanic.

Nelegální obchod kvete dál, jen artikl se mění podle požadavků doby. Zatímco my jsme zahrnováni zprávami o pašerácích exotického ptactva či drog, v předminulém století na česko-bavorské hranici k žádanému zboží patřili koně a hovězí dobytek, prasata i metrový textil všeho druhu. Do Bavorska šlo zase například české sklo. Na česko-pruské hranici zase nejvíce stáli o tabák a sacharin. Z Čech se na černo příležitostně nosily sirky. Ve světle zákona se ovšem zdá, že minulost i dnešek mají společného jmenovatele – pachatelé jsou o něco napřed před jeho ochránci. Alespoň příspěvek Marie Mackové to potvrzuje.

O tom, jak přesvědčeného pacifistu vtáhnout do války, se rozepsal Jiří Jindra. Třebaže měl Alexandr Sommer-Batěk, význačný český popularizátor chemie, za svou činnost ve prospěch míru ve vojenské dokumentaci původně zapsáno PV, tj. politisch verdächtig (politicky podezřelý), musel v prosinci 1915 narukovat do c. k. zeměbrany. Osud si s poctivým správcem soukromých peněz a cenností válečných zajatců zahrál tak, že z první světové války se zarytý antimilitarista domů do Prahy po strastiplné cestě vrátil až v listopadu 1918.

Pro lepší pochopení událostí na Ukrajině stojí za důkladné prostudování příspěvek Milana Moravce Stěpan Bandera – „providnik“ ukrajinských nacionalistů. Jako politik rozhodně nepatřil k demokratům. Byl přívržencem totalitární nacionalistické ideologie. Jeho politická činnost v sobě zahrnovala i rysy terorismu. Na základě jeho politických rozhodnutí odhadem zahynulo asi 250 tisíc Židů, téměř 300 tisíc Poláků a na 70 tisíc Ukrajinců. Jeho vojáci vraždili rovněž na Volyni a v Haliči všechny, kteří se nehlásili k Ukrajincům.

Nikdo nezpochybňuje snahy Ukrajinců o samostatný stát. Sporný je způsob, jakými metodami toho chtěli dosáhnut, konstatuje autor a táže se, zda se radikální nacionalismus může stát ideologií, stmelující politicky poměrně různorodou ukrajinskou společnost? Za určitou zvláštnost pokládá, že zmíněná ideologie získala i v novém ukrajinském státě po roce 1991 značný vliv.

Fakta o podílu rumunské královské armády na osvobození Československa přináší Zdeněk Víšek. Rozebírá důvody, proč se o něm psalo spíše výjimečně a uvádí, že památku Rumunů padlých za osvobození naší vlasti připomíná na českém a slovenském území také na pět desítek nejrůznějších pomníků.

Kam až vedou amorálnost, prolhanost, naprostá absence zodpovědnosti a poctivosti či obyčejné lidskosti, v příspěvku nazvaném Fialova aféra, vykresluje Přemysl Veverka. Na základě Fialova udání došlo v lednu a v únoru 1944 v Bouzově a širokém okolí k mimořádně rozsáhlému zatýkání. Gestapáci sváželi do Olomouce lidi po desítkách. Vyslýchali je, bili a mučili. V souvislosti s uvedenou aférou bylo k smrti odsouzeno třiadvacet lidí. Šestnáct bylo popraveno. Mezi nimi i ženy. Sedm si zachránilo život jen proto, že osvobození přišlo dříve než jejich smrt.

(Přísně tajné! vydává Pražská vydavatelská společnost, s. r. o., Na Poříčí 1048/28-30, Praha 1; www.pvsp.cz; příjem objednávek i starších výtisků: tel/fax: 222 718 046, e-mail: pvs@ms.ipnet.cz; nebo na adrese PVS, P. O. BOX 142, 130 37 Praha 3; objednávky předplatného do zahraničí: Mediaservis s. r. o., Paceřická 2773/1, 193 00 Praha 9; e-mail: kauerova@mediaservis.cz; tel: 271 199 250)

 

 

                                                                               Jana Vrzalová