Velký euroskeptik

11.07.2006 15:25

 


Po knihách Česká otázka a EU a Národ a národnost v čase globalizace pokračuje Dalibor Plichta v poslední knize, Duch Evropské unie a její ústavy pro Evropu, v obhajobě národního svrchovaného státu jako nejlepšího prostoru pro demokracii a občana, v kritice EU a její ústavy a teorií o velkých státních nadnárodních útvarech, říších, taktéž snah vydávat vznik Československa v roce 1918 za nešťastný omyl.

V kapitole Staré kořeny nového „sjednocování Evropy“ píše o silách působících proti české státnosti a svébytnosti, odsuzuje „vytváření nadstátu, jakým by se chtěla stát Evropská unie a tvrdí, že základní pohnutka „evropské integrace“ je ryze mocenské povahy, jde o dosažení statutu supervelmoci pro její tvrdé jádro, německo-francouzskou hegemonii“.
Podrobně rozebírá vztah státní suverenity a Evropské unie, pojmy národní identita a suverenita národního státu. V rozsáhlé kapitole se věnuje Ústavě pro Evropu, jejímž přijetím by „místo společenství svrchovaných států, jakým byla EU dosud, vznikl federální nadstát.“
V kapitole Hegemonialismus a Evropská unie píše mj. o německých snahách po dosažení hegemonie nad Evropou a o tom, co můžeme nebo musíme od EU očekávat. V poslední kapitole rozebírá symboliku 28. září a 28. října.

* * *

Dalibor Plichta pracoval po válce mj. jako tajemník ústavního výboru ÚNS a parlament-ní zpravodaj sociálně demokratického deníku Čin. Po únoru 1948 nadějná kariéra končí. V 50. a 60. letech byl asistentem Jana Zrzavého, vytvořil jeho bustu, stal se redaktorem nakladatelství Odeon. V době Pražského jara působil jako člen Mlynářova týmu při Akademii věd, který připravoval model nového politického systému. Přednášel na Univerzitě 17. listopadu srovnávací ústavní právo a vydal knihu o většinovém principu jako základu demokracie. Celý náklad šel do stoupy. Byl členem hlavního výboru KANu, takže se octl na černé listině. Sochařil, je autorem portrétů Jaroslava Seiferta, Bohumila Hrabala aj.
Po listopadu 1989 patřil k tvůrcům ideového programu České sociálně demokratické strany. A v dalších letech, byť výsostný Evropan, se stává, jak ze všech jeho knih vyplývá, velkým euroskeptikem. Je člověkem, který se niterně obává o národní politickou identitu České republiky, kterou vždy a všude hájí.


Karel Kroupa