Rekviem za nevinné

11.07.2014 13:29

Jdou, jdou a víří prach.

Bijte, chlapci, bijte na poplach!

Blíží se nacistický vrah.


Co noční pták se v lese skryl,

a kotouč slunce ze tmy vystoupil,

šedé stíny v tomto času

se slévají v jednom hlasu,

jak vyhánějí děti, ženy

a muže vhání do stodoly.


Rabují ti mocipáni.

Zabíjí ty, co se neubrání

a zbaběle se na nich mstí

ve frontovém závětří.

Než aby v boji padli se ctí,

teď na nevinné hrozí pěstí.


Jeden za druhým muž k nebi padá,

výstřely zpečetí se lidství zrada.

A zatím další kati krutí

ženy a děti vraždí s chutí.



Ach vy supi, co jste to učinili?

Ves do základů vypálili

a její život teď v popelu ležící

rozfoukává vítr po zdejší silnici.


Třeste se, třeste před Vaším osudem!

My klid a pokoj míti nebudem,

dokud bude v silách našich,

mstít se na našich vrazích!


Jdou, jdou a víří prach.

Bijí zvony na poplach,

že utíká každý jeden vrah


a za ním se zbraní v ruce vrací se

domů český vojevůdce

a s ním s ohněm v srdci hrdá

armáda svobody Svobodova.


Bijte je, bijte, a mějte v paměti,

že oni v pomstě sáhli nám na děti!

Že jejich krutosti obětovány byly,

nevinné celé naše rodiny!


Bijte je! Bijte stále více!

Za Malín, Ležáky, za Lidice!

Ať neujde vám žádný vrah.

Ať čeká na ně spravedlivý kat.


Jdou, jdou, už nevíří prach.

Zvon oslavně bije, ne již na poplach.

Vyhnán byl pryč nacistický zvůle vrah!


Báseň Rekviem za nevinné jsem složil k uctění obětí vypálených obcí. Především v souvislosti s nadcházejícím smutným výročím vypálení Českého Malína, kde zemřela rodina jednoho z mých vzdálených příbuzných - Václava Uhlíře ( můj dědeček je volyňský Čech Vladimír Hořenín a je synovcem či prasynovcem dnes již zesnulého Václava Uhlíře, jednoho z přeživších občanů původního Malína). Źádný honorář, pokud je vyplácíte, nepřijmu.

                                                                               Tomáš Hejna, červenec 2014