Protinacistický odboj v okupovaném pohraničí

23.04.2012 09:24

Odboj v pohraničních oblastech odtržených od ČSR  na základě Mnichovské dohody, probíhal v nesmírně obtížných podmínkách. Byl ovlivněn brutálním germanizačním úsilím a rozčleněním do jednotlivých říšských žup. Odpor českého obyvatelstva se nejprve zaměřoval na žádosti o opětovné připojení k Československu, které byly zasílány úřadům pomnichovské republiky, delimitační komisi, nebo zastupitelským úřadům cizích států. Někde docházelo k veřejným demonstracím, k střetům při odstraňování českých nápisů, památníků a pomníků a při rušení českých škol. Na jaře 1939 tento odpor zesílil při odvodech české mládeže.

Tyto počáteční prvky odboje se měnily časem, kdy vznikaly ilegální skupiny.  Objevovaly se letáky, ve veřejných projevech bylo zdůrazněno české vlastenectví, šířily se zprávy zahraničního rozhlasu, pomoc perzekvovaným rodinám a válečným zajatcům. Ilegální skupina Český revoluční národní odboj působila v Hrdlovce na Duchcovsku, ilegální síť Obrany národa nebo obrana Slezska působila na Novojičínsku, Bílovecku, Opavsku. Celý tento odboj se opíral o české obyvatelstvo, i když někde se na něm zúčastnili demokratičtí Němci. Po napadení SSSR nacistickým Německem tento odboj ještě zesílil, docházelo k sabotážím, rozšířila se akce "pracuj pomalu" aj. Odbojová činnost nezůstala stejně jako v Protektorátě utajena a členové ilegálních hnutí byli zatykání. V poslední fázi války docházelo k vybudování úkrytu, vytvářely se partyzánské jednotky, v nich se zúčastnili akcí i uprchlí váleční zajatci různých národností.