Projev předsedy ČSBS Jaroslava Vodičky, přednesený 17. listopadu 2014 před Hlávkovou kolejí v Praze

18.11.2014 09:59

Hlávkova kolej 2014/2

Vážené dámy, vážení páni, milí hosté, sestry a bratři,

pouhý den před 60. výročím Mezinárodního dne studentstva naši zákonodárci přímým účastníkům 17. listopadu 1939 plivli do tváře, když tento státní svátek zrušili. Stal se z něj Den boje za svobodu a demokracii. Také v důsledku toho se z povědomí veřejnosti, zejména mladé, znalosti o tomto datu a o událostech s ním spojených vytrácejí a tím, bohužel, i jeho význam.

Před třinácti lety Ing. Josef Jíra, jeden ze studentů onoho černého pátku devětatřicátého, tehdejším ústavním činitelům – prezidentovi ČR, předsedům vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu PČR – poslal dopis s návrhem uzákonit 17. listopad jako významný den – Mezinárodní den studentstva. Odezvy se nedočkal. Proto jsem je před dvěma lety a opakovaně loni z tohoto místa jménem Českého svazu bojovníků za svobodu vyzval, aby 17. listopad znovu do kalendáře vrátili jako Mezinárodní den studenstva s tím, že za pomlčkou zůstane Den boje za svobodu a demokracii. Třebaže nejeden přítomný politik souhlasně přitakával, obnovení svátku jsme se ani v letošním roce 75. výročí oněch tragických událostí nedočkali. Považuji to za ostudu i za projev neúcty ke statečným českým studentům z roku 1939.

Ač před Hlávkovou kolejí bývají zastoupeni představitelé snad všech politických stran, byli to jen komunisté, kteří náš hlas vyslyšeli a návrh na uzákonění svátku předložili Poslanecké sněmovně k projednání.

Letos 13. února, za halasného strašení a vyvolávání zlých duchů návrh KSČM, vycházející z dlouhodobého úsilí ČSBS a válečných veteránů, poslanci smetli se stolu. Přitom vůbec nešlo o skrytou snahu komunistů změnit poměry v zemi či je dokonce vrátit před listopad 1989, jak někteří nejen volení zástupci lidu varovali. Ostatně, je to zhola nemožné!

Někteří poslanci mi mezi čtyřma očima přiznali, že návrh odmítli jen proto, že jej přednesli komunisté. Přitom ani KSČM, ani žádná jiná politická strana, s ním nepřišla. Byl to náš svaz.

Martin Šimsa – filozof z Litoměřic, který se spolu s mnoha dalšími podepsal pod naši petici za obnovení tohoto státního svátku, k ní doplnil svůj komentář. Cituji: „Za svobodu a demokracii bojovali studenti v roce 1939 i v roce 1989. Ti v roce 1939 nadto nasazovali a často i obětovali své životy. Ten, kdo to neví, je hloupý nebo nevzdělaný nebo má jiný záměr. Antikomunistická hloupost je podobná té komunistické - tedy odsuzovat něco jen proto, že se k tomu hlásí ti druzí. V této věci je ovšem dobře, že komunisté připomínají rok 1939 a ČSBS data obě.“

Letos nám paní ministryně Válková na našem jednání přislíbila, že se pokusí napříč politickým spektrem projednat, aby 17. listopad byl opět, jak jsem již dnes jednou uvedl, v kalendáři uveden Jako Mezinárodní den studentstva – Den boje za svobodu a demokracii.

Když jsem byl koncem října u pana premiéra Sobotky, tak mi taktéž dal slovo, že se za obnovení tohoto svátku zasadí. Tímto jim oběma chci poděkovat za vstřícné jednání. Doufám, že poslanci k tomuto návrhu nebudou hluší třeba zase proto, že s ním přijdou tato politická uskupení. Snad se zbývající hrstka pamětníků svého DNE konečně dočká.

Závěrem si musím postěžovat na sdělovací prostředky a také na veřejnoprávní televizi, že si nevzpomněly, že byl také 17. listopad 1939. Měli bychom si uvědomit, že kdyby nebylo hrdinství studentů v roce 1939, nepřišel by ani 17. listopad 1989. Je to ostuda, kterou bychom měli smazat právě opětovným uvedením zmíněného svátku do kalendáře.

Děkuji za pozornost!