Projev předsedy ČSBS Jaroslava Vodičky na Terezínské tryzně dne 19. května 2013

20.05.2013 18:39

Terezínská tryzna 2013

Vážený pane prezidente, vážení ústavní činitelé, dámy a pánové, vzácní hosté, milé sestry a bratři, ale také vy – děvčata a chlapci, kteří jste na dnešní tryznu přišli.

Jsem upřímně rád, že zde vidím tolik mladých lidí. Je to důkaz, že ani vám není lhostejná minulost našeho národa, že se zajímáte o to, co se v těchto místech utrpení před mnoha desítkami let dělo.

S připomínkou konce druhé světové války se v médiích objevují různé články, bohužel, zhusta psané z ahistorického pohledu. Bez znalostí souvislostí a reálií té doby. Před nedávnem se jeden takový objevil v Lidových novinách. Jeho autor v něm mimo jiné žádá naši důraznou omluvu za podle něj nespravedlivé poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českého pohraničí.  Čtenáře vybízí, aby si představili vlastní rodinu v situaci vyháněných Němců, kteří se museli sbalit pár věcí, opustit dům, pole, na němž pracovali a odejít z osvobozeného Československa.

Členové našeho svazu či Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z českého pohraničí, a nejen oni, si to nemusejí představovat. Mnozí z nich na vlastní kůži zažili skutečné vyhnání jen s tím nejnutnějším. Opouštěli po generace obývané domovy, odcházeli do neznáma, aniž by věděli, zda se někdy vrátí. Byli to Češi, vyhnaní po mnichovské dohodě ze zabraného českého pohraničí.

To autor článku zapomněl zmínit.

Mnichov vyvolal zlo, které sílilo, rozlézalo se nacisty postupně obsazovanou Evropou, živeno i takovými místy, jako je toto. Dne 2. října 1941 v Černínském paláci Praze, v sídle tehdejšího říšského protektora, zazněla i následující slova, pronesená Reinhardem Hendrichem, která nikoho nemohou nechat na pochybách, jaké záměry s námi hitlerovské Německo mělo. „A nyní, když máte před sebou celkový obraz, musí vám být jasné, že se českomoravský prostor natrvalo nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že to je jejich prostor.

…Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci.“

Podotýkám, že už Bismark si nebral servítky a prohlašoval: „Kdo ovládá Čechy, ovládá Evropu.“ Z pohledu současnosti a vývoje v naší zemi po listopadu 1989 je zmíněný výrok varující.

Pisatel zmíněného článku v Lidových novinách de facto reviduje závěry druhé světové války a rozhodnutí mocností, přijatá v Postupimi, tedy i transfer německého obyvatelstva z našeho pohraničí. Táže se, proč se vracet k událostem starým více jak šedesát let. A odpovídá: Protože ze špatných kořenů nemůže vyrůst nic dobrého. V tom s ním plně souhlasím. Ovšem za předpokladu, že ony špatné kořeny, ono zlo, dokážeme pravdivě, se znalostí faktů charakterizovat. Tedy i zlo, spojené s Terezínem.

Zejména vám, mladým, připomínám, jak existenčně důležité pro národ je znát vlastní dějiny, vědět odkud a kam kráčíme. Proto odmítáme jakékoliv pokusy historií manipulovat, přepisovat či ji zamlčovat. Jestliže národ na svou minulost zapomene, ztrácí velkou část sebe sama, smysl svého bytí a hodnot. Trhá se pouto mezi ním a jeho předky.

Jsou-li mu dějiny vzaty násilím, má to pro něj dopad daleko tragičtější. Ne náhodou okupační moc v rámci likvidace českého národa od počátku protektorátu zakázala výuku českých dějin ve školách.

Národ zbavený své paměti – dějin, se snadněji ovládá a ničí. A tak se ptám, komu a čemu slouží novináři, neváhající české dějiny tak hrubě zkreslovat?!

Proč se vracet k událostem starým více jak šedesát let? Proč si ono zlo připomínat?! Proto, aby se už nikdy nemohlo opakovat. Jsme tím rovněž povinováni všem mrtvým i přeživším z Terezína.

Děkuji za pozornost!