Projev předsedy ČSBS Jaroslava Vodičky na Pietním aktu v Lidicích

13.06.2016 14:16

Vážení hosté, dámy a pánové, sestry a bratři!
„Duše mrtvých k nám mluví,“ řekl minulý měsíc americký prezident Obama na pietě v Hirošimě, kde s výbuchem atomu vlastně skutečně - opravdu skončila 2. světová válka. Onen strašný atomový hřib je tedy tím symbolem konce světové válečné tragédie – jaksi paradoxně.
Historie se ale velmi často odehrává v symbolech - a naše české Lidice jsou takovým symbolem. Silnějším než atom. Pomohly světu otevřít oči, dříve než se staly známými hrůzy koncentračních táborů. Odhalily děsivou podstatu nacismu. Po Lidicích uznaly západní země onu ostudnou a pro náš národ tak ponižující Mnichovskou dohodu za neplatnou. Lidé po celém světě přejmenovávali své domovské obce, i děti byly pojmenovávány tím líbezným jménem Lidice. Obec Lidice se stala trvalým a srozumitelným odkazem našich dějin. Není znakem smrti, ale života: náš národ žije a bude žít.
Joseph Goebbels řekl už v roce 1933: "Elity se k nám přidají. Stačí nám jen získat moc." A jak jinak – se získáním moci je pak možno likvidovat nepohodlné národy. Systematická likvidace českého národa byla pozastavena atentátem na Heydrycha, který je dodnes považován za jeden nejvýznamnějších činů odboje proti fašismu v rámci 2. světové války, Ano, za tímto zásadním politicko-vojenským rozhodnutím, a jak těžké muselo být pro ty odpovědné, následovaly Lidice, Ležáky, popraviště, koncentráky - ale co by se stalo, kdyby k atentátu nedošlo? Jak by vysoce inteligentní Heydrich využil svých schopností v dalším válečném čase? Obětí z řad českého národa by přibývalo a jeho osud by nebyl nijak méně tragický. Nacistické zlo bylo potřeba porazit, a Lidice v tom boji pomohly. Strašlivě zaplatily, ale pomohly. Proto je třeba nezapomínat, proto je třeba dbát, aby toto místo – Lidice - bylo pietním místem nejen Evropy, ale i celého světa.
Je třeba také poděkovat prezidentu Miloši Zemanovi, že „im memoriam“ udělil sochařce a básnířce Marii Uchytilové státní vyznamenání za ono emotivně tolik silné sousoší lidických dětí, které je klíčovým místem zdejšího lidického památníku. Připomínám v této chvíli, že už před několika lety získal vysoká státní vyznamenání „im memoriam“ i statečný, legendární lidický kněz Josef Štemberka, který na zdejší faře, až do jejího i svého tragického konce, působil 33 let.
Prezident Edvard Beneš ve svém projevu zde v Lidicích v roce 1945 řekl: „To, co v lidickém zločinu nejvíce ohromilo celý svět, bylo, že po přesně připraveném, chladně uváženém a s nejhorším cynismem provedeném vyvraždění nevinného lidického obyvatelstva bylo vydáno oficiální komuniké, jímž se fašistická vláda slavnostně k této ničemnosti hlásila. Z něho vycházelo, že to byly represálie na přiznaně nevinných lidech, a že to byl prostě výraz vraždícího zastrašujícího teroru.“
Mysleme prosím na to, abychom obdobná komuniké, v dikci fašismu, neslýchali znovu. Svět je dnes opět na rozcestí a naší povinností je vést naše děti a vnuka ne do pasti - do slepé uličky, ale na cestu míru a prosperity, na cestu šťastného života – který nám všem – budoucím – jistě přáli ti, co padali pod kulkami fašistů zde Lidicích, či trpěli a umírali v koncentračních táborech.
Skláníme se před památkou obětí lidické tragédie s jedním slovem – prostým a obyčejným – nezapomene! A mír si uhlídáme! Je to ostatně základní povinností nejen nás občanů, ale i politické reprezentace, kterou si jako občané České republiky volíme, a na podzim do našich krajů i do Senátu znovu volit budeme. A jako voliči se samozřejmě budeme svých politiků ptát…
Děkuji Vám za pozornost.