Pravda o duši českého národa

22.08.2005 14:46

Jsem pravidelným odběratelem vašeho časopisu a vždy jej pozorně čtu. Když v roce 1945 skončila druhá světová válka, bylo mi deset let. Proto si rád oživuji vzpomínky na pražské Květnové povstání a doplňuji si vědomosti o tom, co jsem jako kluk prožil. Jsem rád, že nenecháváte zapadnout to, co náš národ v minulosti musel prožít a zachycujete vše v článcích těch, kteří za svobodu naší vlasti bojovali. Často poukazujete na to, že ostatní noviny, které, jak píšete, jsou ve službách cizího kapitálu (např. v č. 10/2005), nepíší pravdu. Děkuji vám za to, protože pravda je to, co se v leckterých novinách nedočteme. Vážím si toho, že poukazujete na to, čím žije český národ a jaké priority uznává.
Rád vám sděluji, že při debatách s mými kolegy-faráři používám vaše články jako důkaz pro svá tvrzení o charakteru českého národa. Dosti často podléhají nejrůznějším iluzím a dezinformacím. Stává se, že na základě zavádějících článků z tisku moji kolegové podléhají představě, že katolická církev v tomto národě požívá úctu. Vaše články mě přesvědčují o tom, že už od husitských dob český národ Němce, šlechtu a katolickou církev upřímně nenávidí, a že tato vlastnost, podporovaná v 19. století českými spisovateli (A. Jiráskem) a především profesorem – pozdějším prezidentem T. G. Masarykem, je trvalou součástí charakteru českého národa. (Nechápu také, jak mohou někteří významní církevní představitelé české katolické církve přijímat z rukou prezidenta ČR Řád T. G. Masaryka.) Ve stopách TGM pokračoval i prezident Edvard Beneš a k naprosté dokonalosti nenávist vůči Němcům, šlechtě a katolické církvi dovedli komunisté.
Moji kolegové, protože nečtou Národní Osvobození, mají za to, že nemluvím pravdu, když tvrdím, že je tato tradice v českém národě doposud živá, a že zdánlivě pozitivní články (např. v souvislosti s úmrtím papeže
a volbou nového) v jiných novinách, nejsou odrazem duše národa, ale jsou patrně v cizích službách. Nechápou, že bojem proti nacistům a sametovou revolucí v roce 1989 byl český národ osvobozen, aby mohl svobodně nenávidět. Vaše články mi slouží k tomu, aby moji kolegové-faráři uznali, že mluvím-li o české nenávisti ke katolické církvi, k Němcům a šlechtě, mluvím pravdu. Pro mé působení římskokatolického faráře není nic důležitějšího, než znát pravdu o duši českého národa, z čeho žije a co jsou jeho priority. Děkuji vám, že mi tu pravdu na stránkách Národního Osvobození sdělujete.