Poděkování

13.05.2015 08:47

Měla jsem slzy v očích

 

Zejména s těmi, kteří mi pomohli v pátrání po mém dědečkovi MUDr. Vladimíru Ledererovi, který koncem druhé světové války prodělal pochod smrti ze Straubingu, bych se ráda podělila o výňatek z dopisu, který jsem dostala a který mne oslovil nejvíce. Dojal mne k slzám. Napsal mi jej pan Mgr. František Hercl, pamětníka té doby.

Mimo jiné v něm uvádí:

„... byl jsem od května 1943 vězněn ve Straubingu a účastníkem transportu...

Po osvobození jsme odpočívali ve stodolách, ve kterých jsme poslední noc přenocovali (předchozí dny pochodu jsme spali pod širým nebem).
Dal jsem se do hovoru s vězněm, který ležel vedle mne a po zjištění, že jsme z Vinohrad z Bělehradské ulice, jsme si uvědomili, že se vlastně známe. Byl jsem totiž v letech 1933-1941 spolužákem jeho syna na gymnáziu v Londýnské ulici a Vláďu jsem často navštěvoval v jejich bytě v Bělehradské ulici, kde měl Dr. Lederer za války i zubní ordinaci a občas zašel do pokoje, kde jsme se s Vláďou učili...

Dr. Lederer se druhý den ze stodoly přemístil do statku, ve kterém byla zřízena marodka a o tu se pak staral až do odjezdu do vlasti...

S Dr. Ledererem jsem se pak sešel v Praze...“

Po přečtení tohoto dopisu se mi zdálo, že jsem snad ve snu. Byt, o kterém pan Hercl hovoří je byt, ve kterém bydlím a ten Vláďa, který s ním studoval gymnázium byl můj otec.

Takže ještě jednou velké díky všem!

                                                                                  Olga Pražmová