Odhalení památníku Čechům vyhnaným v roce 1938 z pohraničí

27.09.2016 10:30

Odhalení památníku Čechům vyhnaným v roce 1938 z pohraničí

 

Dne 22. 9. 2016, za účasti několika stovek českých vlastenců (bez ohledu na jejich politickou příslušnost) se na jižním okraji Plzně odhalil Památník občanů Československa vyhnaných v roce 1938 z českého pohraničí. Odhalení památníku se zúčastnil zástupce Magistrátu města Plzně a starostové městských částí Plzně, dále zástupci Krajského vojenského velitelství, představitelé vlasteneckých organizací a spolků – zejména zástupci spolku Kruh občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, Český svaz bojovníků za svobod (ČSBS), Sokol a další.

Před odhalením Památníku - k důvodům vedoucích ke stavbě památníku obsáhle promluvil Ing. Jaroslav Bukovský - předseda Oblastního výboru ČSBS Plzeň, po něm Ing. Jiří Prokop předseda Kruhu občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, projev s popisem událostí z podzimu 1938 na jižní Moravě přednesl Ing. František Richter - představitel Matice Čech a Moravy. Závěrečné slovo měl 1. místopředseda ÚV ČSBS Praha Ing. Emil Kulfánek.

            Odhalení památníku předcházelo intensivní úsilí Oblastního výboru ČSBS Plzeň a hlavně jeho předsednictva, které muselo bojovat nejen s byrokracií procesu schválení této stavby, ale i s  nevstřícností vedení Města: Nejprve bylo navrženo lukrativní místo na tento Památník a to v ose Borského parku. Po delších přešlapováních Magistrátu se zřizovatelé památníku museli spokojit s místem na samém okraji města za proslulou Borskou věznicí, jak zdůraznil pro plzeňskou redakci Českého rozhlasu Ing. Jaroslav Bukovský, předseda oblastní organizace ČSBS Plzeň.

            Památník se vypíná do výše tří metrů a svou polohou mírného natočení vstříc pokračující Klatovské třídě vycházející z města, bude trvale připomínat události roku 1938, které se, stejně jako následující události jara 1939, už také ve sdělovacích prostředcích zásadně vynechávají.

            Za památník byli jeho zřizovatelé a autoři pokáráni přívrženci „landsmanschaftu“, neboť, že prý rozněcuje nenávist v procesu sbližování Spolkové republiky Německo a České republiky. Autorům a zřizovatelům památníku však nejde v žádném případě o rozněcování nenávisti mezi Čechy a Němci. Jde o připomenutí holé, dnes zamlčované pravdy – přesněji úmyslně  zamlčovaných příčin tehdejšího zhoršování sousedských vztahů mezi Němci a Čechy společně žijícími v českém pohraničí a to nejenom v pohoří Sudety (Krkonošsko-jesenické pohoří), ale též v Krušnohoří v oblastech Českého lesa a Šumavy a v oblasti jižních Čech a jižní Moravy. A to se tehdy  ještě nevědělo, do jakých rozměrů se tato nenávist ze strany Němců k Čechům promítne – až do rozpoutání světové války, na kterou se tehdejší nacistické Německo delší dobu cíleně připravovalo.

            S přestřižením pásky – k odhalení Památníku bylo symbolicky vypuštěno hejno holubů, aby „světu zvěstovali pravdu“ o rozbití přijatelných sousedských vztahů v českém pohraničí v roce 1938. Toto období stálo naše strážce hranic přes sto ztracených životů, skoro na dvě stě zraněných a celkové ztráty československé armády, tehdy ještě před zahájením 2. sv. války, na šest set obětí a dalších nedopočítaných obětech na civilním obyvatelstvu, kterých bylo okolo dvou stovek. O tom se doposud jen mlčelo a stále mlčí.

 Jestliže se máme jako Češi spolu s Němci dívat do společné budoucnosti, tak musíme mít s Němci vyjasněnou společnou minulost i tu novodobou negativní. A ta novodobá negativní minulost nezačala dnem 8. května 1945 a následnými událostmi,
jak se Čechům snaží vnutit svou představu tzv. „sudetoněmecké“ spolky. Započala již nespokojeností Němců v českém pohraničí s myšlenkou zřízení a se vznikem Československého státu. Tato nespokojenost vyvrcholila Mnichovskou dohodou a následným vyhnáním českého obyvatelstva z pohraničních území, která po staletí
patřila k českému státu. Těmto událostem je věnován památník.

                                                                                               Ing. Jaroslav BUKOVSKÝ