O čtyřiceti letech našeho politického myslitele

29.02.2012 12:59

Kolik už jsme toho  za život  přečetli o našem prvním prezidentu Osvoboditeli! A stále vycházejí knihy o něm a  v nich nechybí  vždy závěrečný a velmi obsáhlý soupis vybrané literatury. Masarykův ústav Akademie věd České republiky a Ústav T. G. Masaryka vydávají  již několik let jeho spisy  a sborníky (až dosud jich vyšlo  14), navazujíc tak na prvních šest svazků z první předmnichovské republiky.

Oslovují nás jeho myšlenky a názory, které svou jasnozřivostí nemohou snad nikdy být překonány. Jsou stále aktuální, nadčasové ve vztahu k rozvíjení demokracie a úrovni  českého národa.  Masaryk byl autor spjatý s historií, tradicemi a lidmi této naší země a západní civilizace  jako málokterý       jiný  český politický činitel,  zvláště  tehdy, když byl za hranicemi  a k samostatnému Československu vedla ještě dlouhá cesta.

 

Jistě – jeho význam je nejvíce zdůrazňován s jeho úsilím o vznik naší československé samostatnosti, když na svých přednáškových cestách po Americe  hovořil o české otázce jako otázce světové, když  se mu podařilo veliké přesvědčovací dílo a mohl realizovat v tak syrových  a nelehkých až vypjatých  podmínkách  svůj velkolepý program.

 

Lidé daleko za oceánem se dozvídali o našich velikánech, kteří tvořili dějiny a kteří svým myšlením a konáním ovlivnili historii a události světodějného významu. Především  Jan Hus a po něm Jan Amos Komenský, a po nich  František Palacký,  Karel Havlíček Borovský, abychom si připomněli alespoň ty hlavní  myslitele.  Jejich dílo TGM  hluboce studoval, nesmírně ho inspirovali k promýšlení o  všelidských otázkách  v úzkém sepětí s novodobými procesy, jež se odehrávaly v Evropě.

 

Od původních  křesťanských principů  a základů humanitní filozofie k novodobému pojetí demokratizace zase  jen v úzkém sepětí s  duchovními, mravními, kulturními a ekonomickými hodnotami v našem životě a lidském konání, vedla k tomu vzdálenému, ale reálnému cíli dlouhá cesta. O její zmapování se pokusila historička  Marie L. Neudorflová (* 1940  v malé obci u Sobotky). Po studiích Filozofické fakulty Univerzity Karlovy  opustila svůj domov krátce poté, když naše země byla nemilosrdně okupována v roce 1968 a začala zde působit nadvláda sovětského impéria.

 

V Kanadě, kde zakotvila, usilovně pokračovala ve svých studiích a trvalo několik let houževnaté práce, než jí byl   přiznán titul magisterského studia M. A. v politologii (Master of Arts) a mezinárodně uznávaný akademický doktorát Ph. D. v historii, zavedený v posledním desetiletí i u nás.

 

Vybavena věru náročným vzděláním se mohla věnovat  pedagogické práci v oboru historie na několika kanadských univerzitách. Sotvaže se  v její milované zemi změnily politické poměry s vytyčenou cestou ke svobodě a demokracii, vrátila se po listopadu 1989 a její  cesta vedla do Masarykova ústavu Akademie věd České republiky a Ústavu TGM a dalších akademických institucích. M. L. Neudorflovou  jsem  v minulých letech poznával a vždy mne udivovala svými znalostmi, přehledem, vědeckou erudovaností. Už mnoho let se zabývá studiem života a díla T. G. Masaryka – a právě zcela zákonitě v jejím středobodu jsou  členité a rozmanité aspekty  demokracie.

 

V uplynulých dvaceti letech vykonala nespočitatelné množství přednášek, a to nejen za katedrou, ale v Masarykově společnosti anebo v Masarykově demokratickém hnutí, v nichž byla také  aktivní členkou a  činovnicí, ale i  v mnoha našich  městech    a školách včetně škol vysokých.

 

Výsledky svého bádání, týkající se Masarykových  politických názorů právě  vydala v knize s   příznačným názvem T. G. Masaryk – politický myslitel (256 stran, vydalo nakladatelství ARSCI Praha). Její práce chce přispět k hlubšímu pochopení  Masarykova  demokratického politického myšlení jak u české veřejnosti, tak mezi studenty, kteří ani dnes nemají dostatečnou příležitost  sezámit se s Masarykem jako  politickým myslitelem, vycházejícím z českých i evropských  kořenů.

 

Umění  Masarykova výkladu a jeho prací a kritických projevů  vyplývalo z konkrétní praktické politiky -   byl třikrát zvolen za poslance říšské rady (1891, 1907 a 1911). Nedostatečně se u nás  po listopadu 1989 vnímá vůbec Masarykovo pojetí demokracie na rozdíl o liberálních a neoliberálních konceptů. Masaryk zdůrazňoval především demokracii v pojetí humanitním, proto také jeho pojem humanitní demokracie by si měli osvojit soudobí politici, protože zahrnuje všechny důležité dimenze lidské existence, materiální i duchovní, jak argumentuje naše autorka. Problém se týká nejen škol, ale i našich médií a zejména politiků, kteří věří, že ekonomický (navíc většinou tržní) liberalismus je totožný s demokracií.

 

Čtyři desetiletí od 90. let  předminulého století až do období 1914-1918 je naplněno  mimořádně usilovnou a cílevědomou  prací filozofa, sociologa a politika,  jemuž šlo o zásadní nápravu nerovnoprávného postavení českých zemí v rakouské říši, hledaje přitom cesty k demokratizaci a vyšší úrovni v   naší společnosti. Teprve potom následoval jeho triumf a postavení státníka, kterého nám záviděl svět a kterého začali zakrátko nenávidět fašističtí nepřátelé. Bohužel v  nepřátelském zaujetí proti TGM  (s výjimkou  Zdeňka Nejedlého) pokračovali komunisté a jejich ideologická  politika.

 

Teprve po listopadu  1989 se znovu  vracíme (sice poznenáhlu, často zdeformovaně) ke zdrojům, z nichž by se měla napájet soudobá politika. Marie L. Neudorflová měla právě toto na zřeteli  a svůj velmi srozumitelný a čtivý výklad podřídila  pochopení  Masarykova přístupu k politice v co nejširším kontextu. Svědčí o tom kapitoly Spory o humanitní ideál, Problematika národa a národnosti v kontextu politiky, Karel Havlíček Borovský v Masarykově díle, Otázka sociální, Problematika historického a přirozeného práva, Program České strany lidové (realistické) z roku 1900, Masarykova kritika české politiky. V dalších kapitolách je to vylíčení Masarykova přednáškového turné po Americe, jeho politická teorie a praxe. Významná a  vysoce aktuální je  kapitola  o Masarykově politické koncepci v Nové Evropě a Světové revoluci – jeho politicky  stěžejních dílech.

 

Je to v naší historické literatuře o TGM poprvé, kdy takto zevrubně ze všech zásadních a základních hledisek je vyloženo Masarykovo dílo přitažlivým způsobem. Podporuje snažení těch, kteří v Masarykovi hledají stále oporu a oponuje těm, kteří ještě zcela nedávno interpretovali  Masarykovu filozofii jako zcela umělou.  Nelze nikdy zapomenout  na myšlenkové a praktické  úsilí našeho největšího státníka, které je relevantní po současnost i budoucnost. To je silné krédo této nové knihy o Masarykovi, jehož narozeniny si připomínáme (nar. 7. března 1850). 
                                                                                                                      


                                                                   Miroslav Sígl

Vyšlo v čísle 5 (29. února 2012)