Nesmrtelný pluk - Moskva 2017

24.05.2017 08:52

 

 

 

 

Nesmrtelný pluk

Moskva, hlavní město Ruské federace dne 9. 5. 2017

      Dne 9. května 2017 mě bylo umožněno zúčastnit se v Moskvě, spolu s dalšími členy české delegace, pochodu potomků po účastnících II. světové a Velké vlastenecké války v letech 1939 až 1945. Tento pochod je organizován již po čtvrté a zúčastňují se jej potomci z první, ale též z druhé, třetí a čtvrté generace potomků po účastnících Velké vlastenecké války žijících v zemích Ruské federace. Nicméně myšlenka vzdát tímto způsobem poctu účastníkům II. světové války, kteří zahynuli v jejím průběhu, získala řadu příznivců po celém světě.V roce 2017 se k projektu „Nesmrtelný pluk“ připojilo celkem 39 zemí.

     „Nesmrtelný pluk“ je veřejná akce, při níž v průvodu jeho účastníci nesou fotografie svých příbuzných, kteří bojovali ve II. světové válce. Koná se v den vítězství protihitlerovské koalice nad nacistickým Německem. V Ruské federaci si tento den připomínají dne 9. května. Mimo měst v Ruské federaci se pochod Nesmrtelného pluku uskutečnil např. v Berlíně, v Benátkách, v Londýně, v Paříži, ve Štrasbuku, ve Varšavě, v Budapešti, ve Washingtonu,New Yorku, San Francisku, Seattlu, Denveru, Houstnu, Orlandu, Chicagu a Bostonu.V Praze a dalších městech České republiky pochod Nesmrtelného pluku organizovaly legální ruské spolky sdružující rusky hovořící občany žijící v České republice.

     Dne 9. května 2017 se průvodu v Moskvě, jak uvádějí některé zahraniční agentury,zúčastnilo na jeden milión lidí. Až 80% účastníků průvodu byli lidé do 40 let věku. Průvod směřoval z různých částí Moskvy na Rudé náměstí, za nímž se jeho účastníci rozcházeli.Naše delegace se do průvodu zařadila cca 2 hodiny před příchodem na Rudé náměstí. V průvodu nebyli pouze občané Ruské federace, ale i další zahraniční delegace, Němci, Angličané, Skotové, Chorvaté, Poláci, Francouzi a další. Já jsem v průvodu nesl fotografii svého strýce z otcovy strany, který se po vyhlášení Pražského povstání dne 5. května 1945 přihlásil jako dobrovolník do 1. praporu střelce Jana Čapka v tehdejší Praze XIV., a padl na barikádách dne 7. května 1945.

        To co bylo na obličejích všech účastníků pochodu v Moskvě vidět, byla nezměrná hrdost na své příbuzné, kteří bojovali ve Velké vlastenecké resp. II. světové válce. Mnozí z těch bojujících (144.000) položilo své životy za současnou svobodu České republiky. Když jsem po návratu z  Moskvy srovnával tuto situaci s Českou republikou, tak jsem musel konstatovat,že v České republice jsme našim rodičům, prarodičům a dalším rodinným příbuzným, kteří bojovali proti německému nacismu v letech 1938-1945 nejen v řadách československé zahraniční armády, ale též a zejména v domácím odboji a za svou věrnost a vlastenectví položili své životy, mnohé dlužni. Jen v nacistickém „Protektorátu Böhmen und Mähren“ bylo v uvedené době německými nacisty zabito na popravištích, ve věznicích, káznicích a následněv koncentračních táborech na 200.000 obyvatel Čech a Moravy. Z toho cca 60 – 80 tis. jako účastníci odbojových skupin a další v důsledcích holocaustu. Dnes tedy v České republice žije minimálně 1,5 až 2 mil. obyvatel, tzn. téměř každý pátý, kteří jsou spřízněni s účastníky boje proti německé nacistické okupaci v letech 1938-1945. Nicméně jako-by se za své příbuzné styděli a měli strach se zúčastnit obdobné akce, která by se konala v Praze, Hradci Králové, Brně, Ostravě.

     V roce 2018 by se Český svaz bojovníků za svobodu, v součinnosti s dalšími obdobnými spolky, které se připojí, měl stát iniciátorem takového pochodu v Praze, který by mohl být zakončen na Klárově u pomníku, který nechal ČSBS vybudovat na paměť obětem 2. odboje.

                                                                           Ing. Emil KULFÁNEK

                                                                                                        1. místopředseda ÚV ČSBS