Na počest skupiny Barium

19.03.2009 12:40

Po 16. hodině 16. ledna 2009 si u pamětních desek na domku Žabkových v osadě Polsko, místní části Žamberka, připomněla víc než dvacítka lidí položením květin 64. výročí tragického konce československé paradesantní skupiny Barium.

 

Mezi nimi byli pozůstalí, představitelé Žamberka starosta města Jiří Dytrt a 2. místostarosta Ryan Strnad, starosta obce Synkov-Slemeno Vítězslav Kapčuk, ředitelka žamberského městského muzea Marie Otavová,
členové ČsOL a amatérští historikové Baria Vladislav Severin a Libor Pařízek. Události krátce připomněl Vladislav Severin, který mj. řekl: „Na 3. října, tedy v roce 65. výročí příchodu skupiny Barium do  Žamberka, se připravují oslavy, spojené s výstavou v muzeu a doprovodným programem ve spolupráci s kluby vojenské historie. Ten bude zaměřen na dobu pobytu našich parašutistů v Anglii, tedy na výcvik se zbraněmi, radistický výcvik se základy šifrování a funkčními vysílačkami; bude tu i polní anglická pošta a vojenská nemocnice. Pozváni budou váleční veteráni a mj. zástupci prezidentské kanceláře.“

 

K to mu starosta Jiří Dytrt dodal, že v roce 2004 město společně se Žabkovými připravilo rekonstrukci pamětních desek do domku Žabkových, a protože letos bude 65. výročí příchodu Baria do Žamberka, je z městského rozpočtu vyčleněno 150 tisíc korun na připomenutí této události.

 

Skupina Barium, kterou tvořili velitel nadporučík Josef Šandera (krycím jménem Velký Josef, původem z Náměště nad Oslavou), radista četař aspirant Josef Žižka (Malý Josef, rodák z Vejprnic u Plzně) a šifrant četař Tomáš Býček (krycím jménem Tomáš, pocházející z Holkovic, místní části obce Chanovice na Strakonicku), byla vysazena v noci ze 3. na 4. dubna 1944 u Vysoké nad Labem, okres Hradec Králové, z britského letadla Handley Page Halifax s polskou posádkou, které startovalo z italské základny Bari a letělo přes Jaderské moře, Maďarsko a jižní Moravu.

 

Úkolem Baria bylo navázat spolupráci s domácím odbojem, udržovat rádiové spojení s londýnskou  centrálou a organizovat tajnou odbojovou armádu, která by zahájila otevřený boj proti okupantům při předpokládaném povstání. Plnila úkoly zpravodajské, koordinační, sabotážní a organizační v prostoru Hradec Králové, Nechanice, Turnov, Semily, Dvůr Králové nad Labem, Nové město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Vysoké Mýto, Chrudim, Kolín, Nový Bydžov, Milovice a Mimoň. Byla ve spojení s vojenskou organizací vedenou generálem Bláhou, generálem Slunéčkem a Radou tří.

 

Do Baria byly zapojeno přímo 380 spolupracovníků, z nichž 38 bylo popraveno, pět, než by se vydalo do rukou gestapa, raději dobrovolně ukončilo svůj život a jiní se dostali do koncentráků, jako např. manželé Žabkovi z Polska u Žamberka. První vlna zatýkání proběhla v říjnu 1944 nejprve na Královéhradecku,
Královéhradecku, odkud se rozšířila na další oblasti (jen do konce roku 1944 bylo zatčeno a uvězněno 180 lidí). Svoji roli tu sehrála zrada Gustava Žida a dříve zatčených parašutistů a konfidentů gestapa Vítězslava Lepaříka a Adolfa Horáka. Proto pak došlo 16. ledna 1945 k tragédii u Žabkových v osadě Polsko u Žamberka, kde se gestapu podařilo zajistit obě kompletní vysílačky a zpravodajský materiál. O likvidaci Baria a vysílačky Marta se Londýn dozvěděl z telegramu vysílačky Milada až 14. března 1945. Londýnem byla připravena další tříčlenná skupina Kavka, která měla v dubnu 1945 seskočit u Žamberka a navázat na přerušenou činnost Baria. Rychlý spád válečných událostí už nedovolil záměr realizovat.

 

Zatčení tehdy unikl jen Tomáš Býček, protože byl v kritickou dobu na Semilsku a Turnovsku, kde vytvořil odbojovou skupinu; v okolí Tanvaldu se v březnu 1945 připojil k partyzánům, přešel k sovětskému výsadku Chan a podílel se na jeho sabotážní i zpravodajské činnosti. Tomáš Býček byl v roce 1947 na odhalení pomníku na popravišti nad Vysokou nad Labem, v květnu 1948 ilegálně odešel do emigrace a zemřel v Londýně 29. listopadu 1986.

 

Na domku Žabkových jsou nyní dvě pamětní desky – v říjnu 2004 byla znovu odhalena zrenovovaná pamětní deska na paměť těchto událostí spolu s druhou deskou, jež připomněla další osud pana Žabky – toho komunisté ve zinscenovaném procesu odsoudili k dlouholetému žaláři.

 

Josef Krám Rychnov nad Kněžnou