Mnichovská dohoda

23.04.2012 09:27

Dohoda čtyř velmocí, Velké Británie, Francie, Itálie a Německa o odtržení pohraničního území českých zemí  ve prospěch hitlerovského Německa se konala 29. září 1938 bez přímé účasti zástupců Československé republiky. Dohoda stanovila jednotlivá stadia obsazování čs. pohraničního území německým vojskem, které mělo proběhnout od 1. do 10. října, za současného stažení čs. armády a čs. státních orgánů. Čs. vláda nesla odpovědnost, že nedojde k poškození vyklizovaných zařízení, za propuštění z policejních služeb všech sudetských Němců, kteří o to požádají, za propuštění vězňů německé národnosti, kteří byli odsouzeni za politické trestné činy. Měly být také uspokojeny maďarské a polské požadavky. Další část čs. území měla být  odtržena na základě plebiscitu , který se však nekonal a místo něj byl stanoven klíč podle sčítání obyvatelstva z roku 1910.  Řada dalších ustanovení dohody nebyla uvedena v život nebo měla jen deklarativní charakter.

Podle této dohody předložilo beckovské Polsko ultimátum a obsadilo začátkem října část Těšínska a 25. října území na Oravě a Spiši. Na základě vídeňské arbitráže z 2. listopadu 1938 byly z rozhodnutí italské a německé vlády  připojeny části Slovenska a Podkarpatské Rusi k Maďarsku. V důsledku Mnichovské dohody a následných požadavků Maďarska a Polska přišla Československá republika o 30% svého území, 34% obyvatelstva včetně 1,5 milionů Čechů a Slováků, 33 závodů, 35% dopravní sítě. Toto bylo vyvrcholením politiky appeasmentu (usmiřování) západních velmocí a svět se řítil nezadržitelně k válce.