Lidice pohledem studentů z Prostějova

29.06.2015 08:11

Studenti SOŠPO se zúčastnili pietní akce v Lidicích

Petr Komárek

Lidice, Prostějov – O vyhlazení Lidic doposud slýchali pouze v hodinách dějepisu či občanské výchovy. Rozsah a význam této tragédie si však studenti SOŠ podnikání a obchodu daleko lépe uvědomili, když na místo nacistické zvůle sami zavítali.

„Od Lidic jsem čekala něco úplně jiného. Od rána jsem se psychicky připravovala na špatnou atmosféru na tomto místě. A celkově jsem si myslela, že Lidice teď budou malé město, kde je pár domů a velké pole,“ domnívala se ještě před návštěvou obce, které byla po druhé světové válce znovu obnovena, studentka SOŠPO Barbora Rajtrová.

Jak však sama záhy poznala, opak byl pravdou.

„Přijeli jsme do krásného města, ze kterého už na první pohled sršela energie. Všude byly krásné nové domy se zahradami,“ vyprávěla.

První věcí, která ji na pietním místě upoutala, bylo sousoší 82 lidických dětí. Některé nejmenší obyvatele vesnice nechali nacisté poněmčit, drtivou většinu nevinných duší však usmrtily výfukové plyny ve vyhlazovacím táboře Chelmno v Polsku.

V roce 1969 se je proto sochařka Marie Uchytilová rozhodla zvěčnit v nadživotní velikosti, aby se nikdy nezapomnělo na jejich strašlivý osud.

Stihla je však pouze odlít v sádře, v listopadu roku 1989 totiž náhle zemřela. Naštěstí se díla s nadšením chopil její manžel, rovněž sochař Jiří Hampl. Ten se zasloužil o odlití soch do bronzu a v letech 1995 – 2000 byl rozsáhlý momument postupně instalován na své místo.

„Bylo to velmi dojemné. Sochy vypadaly skoro jako živé a detaily v obličeji byly velmi propracované. Některé sošky dokonce vypadaly, jako by brečely,“ prozradila Barbora Rajtrová.

U pomníku také nechyběly věnce, zapálené svíčky či plyšové hračky.

Kroky prostějovských studentů následně vedly k velkému pietnímu aktu, který se v prostorách Památníku Lidice uskutečnil u příležitosti 73. výročí tragédie.

„Vojáci stáli po dvojicích a nesli věnce. Za nimi pak dále šli zástupci těch, kteří věnce věnují. Řada těchto vojáků mohla být dlouhá tak na 500 metrů, bylo to ohromné,“ popsala vrcholné okamžiky vzpomínkové akce studentka Barbora Rajtrová.

Věnec ke hromadnému hrobu 173 lidických mužů, kteří byli zastřeleli v zahradě Horákova statku, položili i studenti SOŠPO.

Poté zazněla státní hymna v podání ženského pevěckého sboru Smetana, kterou následovala motlitba za oběti nacistického řádění v podání Filipa Michaela Štojdla, biskupa Církve československé husitské. Pak přišla na řadu také přehlídka dětských pěveckých sborů.

Návštěvu lidického památníku zakončili studenti SOŠ podnikání a obchodu v tamním muzeu. To od roku 2006 nabízí stálou expozici s názvem „A nevinní byli vinni...“ Je tedy jedinečným emotivním vstupem do strastí dějin, jež Lidice roku 1942 postihly a uštědřily jim nemilosrdné rány.

„Zavítali jsme také do zahrad, které měly neuvěřitelné kouzlo. Byla zde fontánka, na níž byly vyobrazeny malé děti a všude dokola rostla spousta růží,“ uvedla Barbora Rajtrová.

Růže je zároveň symbolem nových Lidic. Když byl v roce 1955 do areálu památníku začleněn i tzv. Sad míru a přátelství, bylo do něj darováno celkově 29 tisíc keřů růží z 32 zemí světa. Vše mělo opět svého mecenáše, tentokrát anglického lékaře a šlechtice Sira Barnetta Strosse.

„Celé to bylo opravdu kouzelné. Jsem moc ráda, že jsem mohla na tomto místě být. Byl to neuvěřitelný zážitek,“ prohlásila studentka prostějovské Střední odborné školy podnikání a obchodu Barbora Rajtrová.