Květnové povstání

12.03.2006 15:18


Podmínky na území Čech a Moravy ke konci 2. světové války.
Nacistické armádní velení věnovalo ke konci války velkou pozornost území Čech a Moravy. Uvědomovalo si nereálnost vítězného zakončení války a ve svých strategických plánech stanovilo cíl udržet co největší území do té doby, než se projeví neshody mezi státy antihitlerovské koalice. Proto byly na našem území a v jeho blízkosti soustředěny velké vojenské prostředky s hlavním úkolem zastavit postup Rudé armády a všemi způsoby zabránit očekávanému povstání Čechů.  Po celou dobu okupace připravovaly jednotlivé odbojové složky ozbrojený odpor a povstání. V posledním období 2. světové války se také podařilo vytvořit celonárodní orgán domácího odboje Českou národní radu, kterému se však nepodřídily všechny odbojové složky.

Povstání vzniklo spontánně z touhy českého lidu po národním osvobození z více než šestileté poroby. Z počátku probíhalo jako řetěz místních povstání v oblastech, které byly blízko fronty, kde operovaly silnější partyzánské jednotky nebo působily početné ilegální odbojové skupiny. Již 1. května 1945 povstali obyvatelé Přerova a okolí, když se rozšířila mylná informace o kapitulaci nacistického Německa. Docházelo k vyhlašování Československé republiky a odzbrojování německých a maďarských vojáků. Moci se ujímaly Národní výbory. Místy došlo i ke střetu s většími německými jednotkami. Povstání se téhož dne rozšířilo i na Olomouc, avšak zde zasáhly vojenské jednotky i jednotky SS. Potom se povstání přesunulo do Čech, kde 2. května vypuklo v Nymburku a postupně se šířilo do širšího okolí. Další revoluční střediska byla v Úpicích, na Rakovnicku a řadě dalších oblastí. Všeobecné národní povstání pak bylo zahájeno 5. května 1945 v Praze po výzvě pražského rozhlasu. Povstání probíhalo v třech etapách. První byla ofenzíva povstaleckých sil. V druhé etapě bylo povstání nacisty zatlačeno do defenzivy. Ve třetí etapě došlo k všeobecnému ozbrojenému vystoupení a odchodu nacistických ozbrojených sil z Prahy.

Význam a výsledky květnového povstání
Povstání zabránilo uskutečnění nacistického plánu spálené země a dezorganizovalo týl nacistických armád. Poutalo německé zálohy a do značné míry vyřadilo komunikační a dopravní systém z provozu a znemožňovalo zásobování fronty, organizovaný ústup německé armády a v některých případech obsazení předem vybudovaných obranných linií.
Odhaduje se, že květnového povstání se zúčastnilo asi 100 000 bojovníků, padlo nebo bylo povražděno na 8000 lidí.