Kruh občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí

03.12.2009 13:20

     Polistopadový vývoj v Československu zastihl naše občany dosti nepřipravené. Požadavky totalitárního politického zřízení nekladly na většinu jednotlivců náročné úkoly a nepřehledná struktura začínající demokracie –navíc v podmínkách nově nastolené a značnému počtu občanů  neznámé svobody – nemohly vést k rychlému pochopení a zvládnutí situace.

 
      Hbitě organizovaný nástup převodu státního vlastnictví na vlastnictví soukromé přitahoval pozornost obyvatelstva spíše na ekonomické problémy a možnosti než na zásadní politické otázky, které přirozeně také na politickou scénu vstupovaly a to jak ve vnitropolitické oblasti, tak i v měřítku mezinárodně politickém. Během tří let došlo vnitropoliticky k rozdělení Československa, zatímco ze zahraničí rostl tlak a požadavky Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které se na své revanšistické úkoly a cíle  připravovalo ve svobodných poměrech SRN  více než 40 let.

 
     Zmenšení našeho státu jsme naštěstí správně pochopili jako značné mocenské oslabení a 28.října 1993 se nám podařilo za pomoci ČSBS uspořádat ustavující schůzi Kruhu občanů vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. Během půlroku se Kruh rozrostl na několik set členů a práce se rychle rozbíhala. Členové Kruhu se účastnili česko-německých setkání na různých místech České republiky bez ohledu na to,  kdo byl pořadatelem. Nedařilo se nám však pronikat do našich medií, zatímco rozhovory s mluvčím SKS Neubauerem pronikaly do tisku i rozhlasu. 

 
      To u nás vyvolalo snahu uskutečnit setkání s panem Neubauerem. Ten si ovšem byl vědom svého nadřazeného postavení vůči nám a setkání se dlouho vyhýbal. Nakonec k setkání došlo, ale výsledkem bylo jen poznání, že SKS trvá na svých revanšistických požadavcích, jak byly již dávno zveřejněny ve známých 20 bodech. Po nástupu B.Posselta  do funkce mluvčího SKS došlo k dalšímu setkání se stejným výsledkem.

 
      Nyní si již Kruh je vědom, že jeho hlavním úkolem je vysvětlovat  nezbytnost i legálnost odsunu Němců po skončení 2.světové války.

 

 Ing. Lumír Tuček