Kronika české obce ve Slezsku

04.05.2006 15:33

 

Milostovice – nevelká ryze česká obec v blízkosti Opavy, jejíž je dnes městskou částí, oslavila v minulém roce 750 let od svého vzniku. Tečkou za oslavami byl křest knihy Milostovice včera a dnes, letos 24. března ve zcela zaplněném kulturním domě. Starosta obce Milan Klár na něm přivítal autory nevšední publikace – Miladu Pískovou, Milana Kubačku, Jana Zapletala a také Jana Mrázka, náměstka opavského primátora.
Vedoucí autorka pohovořila o nelehkém zrodu stručné, ale zajímavé kroniky, z níž několik ukázek přečetl Kamil Koula, herec Slezského divadla v Opavě a kterou dostala každá milostovická domácnost. Lze se v ní dočíst nejen o historii Milostovic od počátků zdejšího osídlení až k přelomu 21. století, ale také o živé a neživé přírodě v okolí obce, významných občanech a slavných rodácích.
K nim patří především prof. Vincenc Prasek (1843–1912), slezský buditel, jazykovědec a historik, ředitel prvního českého gymnázia v Opavě a jeden ze zakladatelů Matice opavské (1877), předchůdkyně dnešní Matice slezské. Mezi pozoruhodné památky obce patří obnovená kaple sv. Cyrila a Metoděje i bývalé československé opevnění, o něž pečuje opavský Klub vojenské historie. Jeho stavba na území obce s tři sta padesáti obyvateli začala v roce 1937 a v krátké době zde postavili pět velkých dvoupodlažních pevností a 26 pevnůstek, které přesto, že nebyly zcela dokončeny, byli odhodláni hájit vojáci Hraničářského pluku 4 plk. Jana Satorie, st. Německá armáda je za okupace využila k výcviku a v závěru druhé světové války i k obraně před Rudou armádou, která obec osvobodila až 6. května 1945. V posledních letech to připomínají jedny z nejlepších bojových ukázek v České republice. Milostovičtí se nikdy nesmířili s nacistickou okupací, která na Opavsku začala už 8. října 1938 a protestovali proti ní různými způsoby, mj. podporou odbojové organizace Obrana Slezska. V roce 1942 obci zato dokonce hrozilo zatčení všech obyvatel a srovnání se zemí.
Milostovickou kroniku ve zdařilé grafické úpravě Jany Krejčové vytiskla opavská tiskárna Grafico.


Jaromír Breuer