Korunovace Vladislava II. na českého krále - r. 1158

11.07.2008 14:14

Vladislav, nejstarší syn Vladislava I., se na trůn Českých zemí podle zvyklostí i nástupnických řádů dostat neměl, vládl jeho strýc Soběslav I. Nicméně nic v životě nebývá definitivní, Soběslav I. zemřel a roku 1140 byl, v době politických machinací, velmoži zvolen za knížete právě Vladislav, ačkoli dva roky předtím byl zvolen i syn Soběslava, taktéž jménem Vladislav. Aby zmatků nebylo málo, byl porušen nástupnický stařešinský zákon, vládnout měl Konrád II. Znojemský, nejstarší Přemyslovec.

Vladislav to jednoduché neměl. V roce 1142 byl proveden Konrádem II. pokus o jeho svržení. S pomocí římského císaře Konráda III. se Vladislav II. udržel na trůně. V roce 1147 se zúčastnil části II. křížové výpravy do Palestiny. Po nástupu Fridricha Barbarossy na římský trůn se opět začal kývat pod Vladislavem ten knížecí, jelikož císař upřednostňoval potomky knížete Soběslava I. Postupně si ale dokázal Vladislav získat císařovy sympatie. Ty vyvrcholily na sněmu v Řezně, kde byl Vladislav II. korunován na českého krále. Podařilo se mu to jako druhému v pořadí (Vratislav II., Vladislavův děd) za věrné služby císaři.

Tímto aktem si císař zajistil skutečně věrného služebníka. Vladislav, kdykoli to císař potřeboval, byl k dispozici. Tento akt měl také zajímavý dopad na znak země - přemyslovskou orlici nahradil ve znaku lev. Vladislav II. vládl českým zemím poměrně dlouho, (do r. 1172); za tu dobu zaznamenaly České země znatelný rozvoj. Byla postavena celá řada klášterů. V Praze byl postaven předchůdce mostu Karlova, most Juditin (dle jména jeho druhé manželky Judity Durynské).

Konec Vladislavova panování má však hořkou příchuť. Rozezlil si císaře nejprve tím, že v roce 1168 byl v Salcburku zvolen Vladislavův syn Vojtěch za biskupa bez císařského souhlasu. Navíc se Vojtěch přidal na stranu necísařského papeže a proto byl sesazen. Druhým „hříchem“ bylo, že se vzdal vlády ve prospěch svého syna Bedřicha, aby mu zajistil trůn. Jenže knížectví císař neudělil, a tak se musel Bedřich trůnu vzdát. Na trůn usedl Soběslav II. Starému králi nebylo ani dopřáno dožít ve své zemi. Opustil svůj „výměnek“ ve Strahovském klášteře a emigroval do Meerane v Durynsku, kde roku 1174 zemřel. Jeho ostatky byly z Míšně přeneseny do Strahovského kláštera. 

 

                                                                                  Karel Štusák