K rozhodnutí Berlína

01.09.2014 09:11

Dvacátý červen bude od příštího roku památným dnem, který připomene vyhnání Němců z území dnešní České republiky a Polska. Rozhodl o tom 27. srpna 2014 kabinet kancléřky Angely Merkelové.

Valné shromáždění OSN už v roce 2000 uvedený den vyhlásilo za mezinárodní den uprchlíků. V Německu by zmíněné datum mělo nově připomínat nejen oběti aktuálního vyhánění po celém světě, ale také Němce, kteří na základě mezinárodních dohod museli po druhé světové válce opustit mj. československé pohraničí. Tolik zpráva z tisku.

 

Český svaz bojovníků za svobodu rozhodnutí německé strany bere na vědomí, nicméně v té souvislosti připomínáme několik závažných skutečností.

 

Především o odsunu rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi. V textu originálu mírových dohod je jasně použit výraz TRANSFER. Tedy nikoliv vyhnání! U nás se zpravidla při překladu používá pojem odsun. Je třeba si uvědomit, co mu předcházelo. Nemyslíme tím jen období protektorátu, ale také události, k nimž docházelo před přijetím mnichovského diktátu. Kupříkladu akce sudetoněmeckého freikorpsu, protičeskoslovenské teroristické organizace operující na československém území či negativní roli, kterou Sudetoněmecká strana sehrála při rozbití Československa.

Zdůrazňujeme, že československé stanovisko k transferu nelze posuzovat izolovaně bez srovnání s postupem dalších států protihitlerovské koalice. Obdobné požadavky totiž během druhé světové války formulovala zejména též polská a jugoslávská exilová reprezentace a domácí odboj v těchto státech.  Rozhodující pro jeho uskutečnění však byl postoj velmocí.

V průběhu druhé světové války se ukázalo, že transfer národnostních menšin bude zřejmě jedinou cestou řešení složitých národnostních problémů řady států střední a jihovýchodní Evropy. Konstrukce ochrany menšin uvnitř národních států pod patronátem Společnosti národů se v průběhu meziválečného období ukázala jako neúčinná a zvláště německé menšiny se staly významnou součástí agresivní nacistické politiky. Odtržení území, na kterém žily, jak to velmoci učinily v Mnichově, nebylo přijatelné pro státy, kterých by se takové řešení mohlo týkat. Proto velmoci tzv. Velké trojky princip transferu přijaly již v průběhu druhé světové války. Návrh na něj předložil a navrhl jeden z největších státníků novodobých dějin (nepřítel komunismu) Winston Churchill.

 

Transfer zůstává pro naši společnost traumatem. Zejména proto, že je pořád nedostatečně vysvětlován. Podle našich poznatků se ve školách tomuto tématu nevěnuje náležitá pozornost. Je třeba o něm mluvit otevřeně. Proto také netajíme, že bezprostředně po válce, v roce 1945, došlo k excesům namířeným proti německému obyvatelstvu. Pozdější transfer již probíhal spořádaně pod dohledem spojenců.