Gestapo, věznice, koncentrační tábory, popraviště

25.06.2012 18:57
Gestapo (zkratka pro Geheime Staatspolizei)

V letech 1933 až 1945 jeden z hlavních nástrojů nacistického teroru v Německu a okupovaných zemích. Gestapo bylo řízeno Hlavním úřadem bezpečnostní policie v čele s SS Gruppenführerem R. Heydrichem.  V českých zemích působilo Gestapo od roku 1938 v okupovaném pohraničí s řídící úřadovnou v Liberci, a podřízenými úřadovnami v K. Varech a Opavě. Na zbývajícím území Čech a Moravy se jeho složky objevily od března 1939. Organizační síť Gestapa se na rozkaz R. Heydricha začala na tomto území vytvářet od 5. května 1935 s řídicími úřadovnami v Brně (Mozartova ulice č. 3 a Veveří ulice 70) a Praze (Petschkův palác). Brněnskému úřadu podléhaly úřadovny v Hranicích na Moravě, Jihlavě, Kroměříži, Mor. Ostravě, Olomouci, Prostějově, Přerově, Uh. Hradišti a Vsetíně.  Vedení brněnské hlavní úřadovny postupně převzali SS důstojníci G. Hermann, W. Nölle, E. Rennau, M. Rausch a vedení pražské hlavní úřadovny  H.U. Geschke a  E. Gerke.

 
Věznice Gestapa na území Čecha Moravy

Praha- pankrácká policejní věznice gestapa s pobočkou na Karlově nám., Terezín –Malá pevnost, Petschkův palác, Brno - Kaunicovy koleje, Sušilovy koleje, Cejl, Špilberk, Pod Kaštany. Ostatní věznice gestapa v Čechách a na Moravě - Kladno Sokolovna, Mladá Boleslav,  České Budějovice, Plzeň, Klatovy, Roudnice n/L., Hradec Králové, Jičín, Jihlava. Pardubice, Zlín, Hodonín, Prostějov, Uherské Hradiště, Olomouc, Šumperk, Vsetín, Mor. Ostrava, Valdice,-Kartouzy.

V okupovaném pohraničí se nacházely věznice gestapa v těchto místech: Karl. Vary,

Ostrov, Česká Lípa, Český Dub, Děčín, Liberec, Litoměřice, Teplice, Svitavy, Znojmo, Nový Jičín,Opava a Mírov.

 

Koncentrační tábory na našem území

Tyto tábory byly zřízeny jako pobočky velkých koncentračních táborů umístěných mimo naše území jako např. Flossenburg, Gross-Rosen, Osvětim, Sachsenhausen, Dachau a Ravensbrück. Většina těchto poboček byla zřízena na okupovaném pohraničí. Byly zřízeny pobočky koncentračních táborů v Hradišťku, Panenských Břežanech, Ostrově, Mladé, Litoměřicích, Rabštejnu, Svatavě, Vrchotovych Janovicích, Božičanech, Holýšově*, Jezeří, Jiřetíně, Kamenickém Šenově, Kraslicích, Křepenicích, Lovosicích, Nové Roli, Rychnově u Jablonce, Poříčí u Trutnova, Hořejším Starém Městě, Hořejším Vrchlabí, Žacléři, Chrástavě, Brněnci, Králíkách, Hanušovicích, Bílé Vodě, Bruntále, Brně, Světlé u Bruntálu, Mostě, Svatavě, Kraslicích a Internační tábor v Svatobořicích. Odhady vězněných v těchto táborech se různí a pohybují se mezi 65 000 až 95 000.

*(Z malé vsi na město se začal Holýšov (mezi Plzní a Domažlicemi) vyvíjet po roce 1897, kdy zde proslulá sklářská rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v monarchii. To se odrazilo na stavebním rozvoji obce i růstem počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. V době hospodářské krize ve 30. letech byla výroba skla zastavena a zařízení sklárny demontováno. Opuštěné prostory byly během II. světové války přebudovány na muniční továrnu. Práci v továrně vykonávali nejdříve francouzští váleční zajatci. V roce 1944 byl v bývalém statku Nový dvůr zřízen koncentrační tábor, pobočka Flossenbürgu. Válečných zajatců a nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí pracujících v muničních továrnách bylo až na 8 tisíc.)

Popraviště

Praha – pankrácká sekyrárna, ruzyňská jízdárna, kobyliská střelnice,

Terezín- Malá pevnost

Tábor – Žižkovy kasárna

Brno – Kaunicovy koleje

Plzeň – střelnice Plzeň-Lobzy, Suchý důl u Vejprnic

Kladno – Krnčí

Pardubice – Zámeček, Luby u Klatov

Mladá Boleslav – Pochlubí

Další popraviště byla zřízena na na území českého pohraničí.

Liberec – budova Gestapa, Ostrašiv, Václavce u Hrádku n/Nisou