Deník stíhače

27.11.2013 17:00

„Vám, drazí jeho rodiče, mohu jenom poděkovat za syna, jakého jste naší drahé vlasti vychovali, za bojovníka, kterému nebyl jen tak někdo roven. Byl jedním z našich nejstatečnějších a nejvytrvalejších stíhačů a jeho pilotní schopnosti byly uznávány všemi jeho představenými ať již zde v Anglii, tak též ve Francii.

… Buďte hrdí na svého statečného  syna.“

Podepsán kpt. K. Mrázek.

Krásná slova, která však sotva mohla utišit bolest ze ztráty syna, jenž zahynul v boji nad Francií 17. května 1942. Zůstal po něm deník, jehož první záznam nese datum 4. června 1939. Poslední pořídil týden před svou smrtí.

Kniha – přesněji onen deník – má díky bezprostředním zápisům, které Stanislav Fejfar ve chvílích volna pořizoval, obrovskou poznávací hodnotu. Jde totiž o autentickou výpověď bez dodatečných úprav, vykreslující, co pisatel prožíval. Píše o útěku z domova po okupaci naší vlasti nacistickým Německem, o bojích čs. letců, o smutku a stesku po rodné zemi, o obavách o rodinu doma v protektorátu…

„Rok 1939 – 4. červen

Ve 12.00 opouštím domov. Snad ho ještě kdy uvidím.

21. červen - 5.00 hod. budíček. Nespali jsme celou noc zimou.

29. červen - … Stále jenom očekáváme věci příští.Ta nejistota není zrovna příjemná. Tak rádi bychom už létali, a zatím se vyřizují jenom papíry, papíry!

 

Rok 1940 - 16. květen

Holandsko se vzdalo, Belgie se těžko brání.

 

18. květen – … To je naše ložnice, důstojníků první escadrille.

… 5.30 hod. Bum… bum! … bomby! Co děláš? Zůstáváš v posteli, pardon, na kavalci, děj se vůle Boží!

Slyšíš nářek, požár, střelbu…

 

Rok 1941 – 28. říjen

Dnes jsme měli oslavu 28. října.

… Co asi prožívali naši doma, tam daleko. Snad vzteky zatínají pěsti a čekají na den, kdy budou moci oplatit to, co se děje teď v našich krajích.

24. prosinec – Přiblížil se Štědrý večer…

A protože nechceš, aby kluci vzpomínali a byli smutní či snad slzeli při vzpomínce na svou mámu… všichni bychom rádi zaklepali na tu naši chalupu tam daleko a zasedli k večeři, chudičké, ale té naší a mezi svými.

 

Rok 1942 – 14. leden

Smutná povinnost doprovodit kamaráda na poslední cestě… Zmrzlá země Anglie přijala opět jednoho syna Čecha.

A až odejdu, nic na světě se změní…

10. květen - … dnes, ve výročí útoků na Francii, Belgii a Holandsko a založení 313. perutě, jsem si udělal čtyřicátý výlet nad Francii, Belgii a Holandsko.

Co psát o tomto roku 313. perutě? … Nedá se zachytit. Někdy bezmocný vztek či lítost nad ztrátou tvého kamaráda tebou lomcuje – ale život jde dál…“

Pár slov i celé odstavce. Tak, jak byl čas. Z minulosti k nám promlouvá F/Lt Stanislav Fejfar – vlastenec, voják, jenž svobodu rodné země zaplatil tím nejcennějším co měl, vlastním životem.

Publikaci plnou dobových snímků vydalo nakladatelství Toužimský & Moravec (Pod lázní 12, 140 00 Praha 4; www.touzimskyamoravec.cz; e-mail: touzimskyamoravec@seznam.cz). Část výtěžku z jejího prodeje bude věnována na fond Českého svazu bojovníků za svobodu.

 

                                              Jana Časnochová-Vrzalová