Co mohli očekávat?

05.03.2008 12:26

Co Němci mohli očekávat po prohrané válce z české strany? Jakou reakci mohli čekat od pozůstalých po 360 tisících obětí nacistické okupační hrůzovlády za protektorátu? Jaké reakce od oněch 152 tisíců uprchlých Čechů z pohraničí v roce 1938?

Co mohli očekávat od 600 tisíc totálně nasazených do robotáren v říši, převážně mladých, kteří strávili nejlepší léta svého života v zavšivených lágrech o hladu a ponižování?

Co mohli očekávat od Čechů, kteří měli v čerstvé paměti ony červené vyhlášky o popravách českých občanů a mnohdy celých rodin za nepřátelský postoj vůči říši?

Co mohli očekávat po uzavření vysokých škol? Podle názoru německých „nadlidí“, český národ nepotřeboval vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo.

Co mohli očekávat, když se každodenně objevovaly nové zprávy o krutostech, brutalitě a bestialitě ustupující poražené armády vůči civilnímu obyvatelstvu. Když se objevily zprávy o milionech obětí v koncentračních táborech, fotografie hromad mrtvol připravených v koncentrácích ke spálení a nakonec i o živoucích mrtvolách vracejících se z nich. To vše v té době formovalo vztah Čechů k Němcům. Navíc umocněno tím, jak se samotní Němci mnohdy chovali zpupně. Zarytí nacisté nebyli schopni pochopit, že s prohranou válkou přestali být nadřazenou rasou. To vše bylo ještě umocněno tím, že byli aktivní werwolfové, kteří ještě dlouho po konci války stříleli nejprve na ruské, posléze i na naše vojáky i nové osídlence ze zálohy, zakládali požáry a organizovali sabotáže. Vyhlášené stanné právo v Krnovském i dalších jesenických okresech umožňovalo se s nimi vyrovnat podle platného zákona. To nelze považovat za exces, byla to ochrana našeho území. To vše se promítlo i do excesů v prvním poválečném období.

Češi reagovali podle okolností. V každé společnosti se najdou hyeny, které se snaží využít okolností. To není v žádném případě          důvodem, aby excesy byly omluveny. Každý zločin, či trestný čin musí být potrestán. Na tehdejší dobu se ale nelze dívat dnešníma očima. Lze ji posuzovat jen z hlediska tehdejšího prostředí, ve kterém se udály.

KDO TO NEPOCHOPIL, KLAME SEBE I DRUHÉ.

Minulost je do naší paměti uložena jako skutečnost, vzpomínka, někdy i sebeklam. Hranice mezi nimi bývá neostrá.

Myslí si někdo snad, že Němci, kteří k nám ještě v předmnichovské době vtrhávali přes hranice a spolu se zdejšími, tedy sudetskými Němci u nás

přepadávali, konfiskovali, zavírali, zabíjeli, mučili a vyháněli naše lidi z pohraničí, byli za tuto činnost někdy potrestáni?

Ten kdo se domnívá, že ano, neuspěl. Realita je krutá v neprospěch Němců.  Německá vláda tehdy tyto činy považovala za právní a legitimní proto, že vedly k rozbití československého státu, tedy za beztrestné.

A jen tak mimochodem – těch zabitých Čechů byly stovky a umučených tisíce.

 

Klub českého pohraničí KRNOV