Bylo možno zabránit válce?

28.03.2006 09:37


Rok 1938, datum osudné i pro Československou republiku, je stále otevřeným tématem pro vědeckou literaturu. Americký historik Terry Parssinen vydal pozoruhodnou publikaci Osterovo spiknutí v roce 1938, s podtitulem Neznámý příběh vojenské konspirace s cílem zabít Hitlera a zabránit druhé světové válce
(Česky v nakladatelství Beta – Dobrovský, Ševčík; Praha 4, Květnového povstání 332).


Kniha je věnována spiknutí, které vedl německý důstojník podplukovník Hans Oster. Její obsah vrcholí událostmi v září 1938 a zabývá se hlavně klíčovou otázkou – zda bylo možno v dramatických dnech zabránit vzniku druhé světové války. V úvodu autor uvádí seznam třiceti pěti účastníků spiknutí. Na dalších stránkách nalezneme charakteristiku především samotného Hanse Ostera a vylíčení jeho cesty k odporu a nenávisti vůči německému nacismu a hlavně k samotnému Hitlerovi. Od samého začátku je Osterovo spiknutí spjato s osudem Československa. Nejednou den po dni anebo alespoň týden po týdnu jsou vylíčeny poměry na říšském ministerstvu války v Berlíně, v říšském kancléřství, v hlavním stanu německé armády, v Hitlerově sídle na Berghofu i v bytech jednotlivých účastníků spiknutí. Zároveň autor ukazuje, co se v srpnu a v září 1938 dělo v Londýně, hlavně v sídle vlády a v Dolní sněmovně.
Dramatickým způsobem je vylíčena osobnost Franze Haldera, náčelníka generálního štábu německých pozemních sil, který měl sehrát při pokusu o převrat rozhodující úlohu, dále i šéfa abwehru W. Canarise, generála
E. Witzlebena a generála W. Brauchitsche.
Autor nás seznamuje s celou řadou neznámých skutečností, např. s údernou četou, čítající 50–60 mužů, která měla proniknout do říšského kancléřství a zatknout a zabít Hitlera.
Spiklenci se předem dohodli, že jakmile Hitler vydá rozkaz přepadnout Československo, spiknutí bude zahájeno.
Celá akce byla podrobně připravena, mapka ukazovala terče jednotlivých útoků v září 1938 i rozmístění německých armád v té době. Autor popisuje i demonstrace berlínského obyvatelstva proti chystané válce, které se mnoho mužů i žen bálo. Ve zvláštních kapitolách jsou v knize popsány Hitlerovy projevy 12. a 26. září, oba zaměřené proti prezidentu Benešovi.
Dne 27. září se sešel K. H. Frank s admirálem Canarisem a podplukovníkem Groscurtem. Frank informoval oba vysoké funkcionáře o jeho rozmluvě s Hitlerem, který mu rozkázal, aby přivedl československého prezidenta živého, aby ho mohl osobně pověsit. Autor rovněž uvádí činnost československého vyslance v Londýně Jana Masaryka.
Podrobně, zejména v závěrečných kapitolách, je vysvětleno, jakou vinu na ztroskotání plánů spiklenců měla britská vláda a zejména její předseda Chamberlain.
V Berlíně drama vrcholilo 28. září, kdy velitel přepadového oddílu Hein již úderné četě rozdal zbraně před útokem na říšské kancléřství. Téhož dne italský vyslanec v Berlíně B. Attolico přinesl rozhodnutí Mussoliniho navrhnout velmocenskou konferenci. Hitler s tím souhlasil a celý plán spiknutí se tím zbortil.
Parssinenova kniha ukazuje na jedné straně statečnost a odhodlanost odpůrců nacionálního socialismu, na druhé straně prozrazuje, jak plány spiklenců byly nedokonalé, někdy až naivní. Dokumenty rovněž ukazují nerozhodnost a nakonec i zradu britské politiky, která měla hlavní vinu na tom, že se odvážný plán zabránit druhé světové válce zhroutil. Teprve po pěti letech války s padesáti miliony obětí protihitlerovská koalice porazila nacistické Německo.


Miloslav Moulis