Bránili transsibiřskou magistrálu

13.03.2009 11:30

Iniciátoři projektu Bruce Bedinger a John Iltis, profesí filmaři s českými předky, žijí v Chicagu. Tamtéž působil Charles Crane, významná osobnost americké politiky a známý ekonom. Byl to on, kdo podporoval během 1. světové války Masarykovy snahyo samostatný stát a doporučil ho pro osobní setkání prezidentu Woodrowi Wilsonovi, jehož souhlas byl pro vznik samostatné republiky významný.

 

Zapomíná se, že důležitou hybnou silou v dějinách nového Československa bylo uznání československých legií, vojsk utvořených z řad našich krajanů – dobrovolníků, kteří jako váleční zajatci a přeběhlíci českého a slovenského původu nehodlali dále bojovat a umírat daleko od svého domova za nenáviděnou Rakousko-Uherskou monarchii.

Napínavý děj filmu se odehrává především na území Ruska, kde naši legionáři vytvořili vojenský sbor dobrovolníků, čítající až 70 tisíc mužů a žen.

Po deset let pečlivě sháněli materiály k nejpodrobnějším událostem ve filmových archivech a vojenských historických ústavech, zejména u nás a v USA. Při pátrání po původních pramenech v rodinách československých legionářů přispěli ve velké míře čeští a slovenští krajané. V několika vlnách po generacích opouštěli svoji starou vlast, ať již zpočátku z důvodů rakousko-uherského pronásledování v letech prvního odboje nebo později německého nacistického ohrožení za druhého odboje nebo sovětského komunistického útlaku za třetího odboje.

Shromáždili dokumenty vysoké historické a badatelské ceny. Vytvořili nové,  objevné dílo o vzniku, cílech a působení československého vojska na Rusi, což věrně zachytili na filmovém plátně. Film podpořily a pomáhají rozšiřovat různé české organizace i známé osobnosti, jako např. bývalá ministryně zahraničí

Madeleine Albrightová.

 

Vypjaté scény bojových příběhů doprovází vážná hudba národních hudebních velikánů: Bedřicha Smetany – úryvky ze symfonické básně Má vlast a Antonína Dvořáka – symfonie Z Nového světa, přehlídky vítězných legionářů a sokolské pochody zahrané dechovkou.  Film nabízí dramatické scény bojů legionářů, ukázky vojenské techniky a hrůzné prostředí za třeskutých sibiřských mrazů, v němž se bojující jednotky nalézaly. Ve filmu promlouvají historici z amerických univerzit.  Je doplněn mapami, které znázorňují pohyby armád a československé legie. Film osvětluje složitou vojenskou a politickou situaci československých legionářů v letech 1917 až 1920, kdy se podíleli na porážce Rakousko-Uherska a zvítězili ve slavné bitvě u Zborova 2. července 1917.

Poté, co jim byl znemožněn návrat do vlasti, podíleli se výrazně na udržení pořádku v rozsáhlé oblasti transsibiřské magistrály, po níž se legionáři složitě přesouvali a probíjeli za krvavých ztrát na východ do Vladivostoku. Tam se dostávali do tvrdých střetů jak s bělogvardějci, tak s jednotkami bolševiků po vypuknutí revoluce. Dokument též připomíná vítěznou námořní bitvu na Bajkalském jezeře nebo historické použití ukořistěného obrněného vlaku, který legionáři po jmenovali ORLÍK. Ten výrazně přispěl ke zvýšení respektu nepřátelských jednotek před legiemi a umožnil konečný návrat legionářů domů z přístavu Vladivostok vodní cestou, tzv. anabází legií, po světových mořích téměř kolem celého světa.

Film po čtyřiceti pěti minutách dozněl dojemně jako symfonie díků a úcty k našim hrdinům a padlým bratrům v boji za svobodu a demokracii za svobodnou Československou republiku.

Tvůrci tohoto významného snímku usilují o jeho promítání při různých příležitostech pro širokou veřejnost, zejména ve školách, neboť připomíná důležitou část společné historie Čechů a Slováků, v níž oba národy prokázaly odvahu a statečnost. V souvislosti s promítáním pro veřejnost v prvé řadě auto ři filmu usilují o pořízení jeho dabingu do českého jazyka.

Vladimír Prchlík