Anotace Bulletinu Mezinárodní federace odbojářů (FIR)

06.09.2016 08:19

Anotace Bulletinu Mezinárodní federace odbojářů (FIR)

č. 41, srpen 2016

 

Úvodní článek :Solidarita s demokratickými silami v Turecku.

FIR a jeho členské organizace sledují  již několik měsíců politický vývoj v Turecku. Je zřejmé, že vláda prezidenta Recep Tayyipa Erdogana  zabředla pomocí vojenských jednotek "Islámského státu"  do stále větší expansivní politiky  a současně ve vnitřní politice omezuje  demokratická práva, zejména tisku. Přesto je Erdogan podporován EU, která si ho vybrala jako pomocníka v otázce utečenců, za což ho odmění 3 miliardami Euro.

Vojenským pučem v červenci 2016 se tento vývoj nezastavil , ale podstatně se zostřil . Erdogan jej antidemokratickými prostředky využil k zajištění své mocenské  pozice. Propustil desetitisíce pedagogů, soudců a vedoucích univerzitních profesorů a uvalil vazbu na mnoho vojáků, důstojníků a generálů. Tyto represálie pokračují a nyní se týkají hlavně žurnalistů. Denně se objevovala další omezení lidských práv, akademikům je zakázáno cestovat, na tisíc cestovních dokladů bylo zrušeno. Více než 80 000 státních zaměstnanců ztratilo svá pracovní místa a více než 50 deníků a jiných medií bylo zakázáno, takže veřejné mínění je ovlivňováno jen vládními médii. Ruku v ruce jde i potlačování kurdské menšiny.

 

To jsou důvody proč vyzýváme k solidaritě s demokratickými silami v Turecku, jako jsou odbory, pronásledované politické strany a občanské organizace. Stojíme za lidmi v Turecku, kteří se brání proti autoritativnímu islámskému státu, jaký připravuje Erdogan.

 

Žádáme Evropskou unii, aby od Turecka vyžadovala zachování demokratických hodnot, právního státu, svobodu tisku a právo na shromažďování, volného vyjádření názorů, včetně náboženského vyznání. Přístup Turecka do EU se může uskutečnit, jen pokud nebude obnoven trest smrti.

 

Připravuje se řádný  XVII. kongres FIR v Praze

Výkonný výbor FIR rozhodl svolat tento kongres do Prahy na 18. až 20. listopadu 2016.

Od minulého kongresu došlo k významným změnám v politické práci, jako byla velkolepá  vzpomínka na 70, výročí druhé světové války, mezinárodní setkání mládeže v Osvětimi, nutné reakce na problematický vývoj v Evropě, na nebezpečí války, na utečeneckou krizi a na růst extrémních pravicových sil., což znovu zdůraznilo důležitost pokračovat v budoucnu v antifašistické antirasistické činnosti. Proto nemůžeme odmítnout existenci  silné a jednání schopné mezinárodní organizace. Bude třeba, aby kongres zhodnotil dosavadní činnost FIR a stanovil úkoly pro budoucnost. Bude také třeba  zvolit nový vedoucí orgán FIR.

 

Večer 17. listopadu budou udělovány ceny Michela Vanderborghta a po ukončení kongresu, v neděli, bude uspořádáno slavnostní uctění památky vyvraždění a zničení obce Lidice.

 

S velkou podporou našeho českého členského svazu bylo možné připravit řádný kongres v Kongresovém centru hotelu TOP, Praha. Na zasedání bude zajištěn simultánní překlad do angličtiny a ruštiny

 

Informovali jsme již všechny členské svazy. Pokud by měl někdo zájem, zúčastnit se kongresu jako host, obraťte se na svůj členský svaz FIR, nebo přímo na kancelář FIR. Cestovní náklady a ubytování musí uhradit každý účastník kongresu. Od účastníků kongresu nevybírá FIR žádný poplatek, ale nemůže uhrazovat náklady za cestu a ubytování.

 

Oslava památky řeckých odbojářů   

V malém městečku Makramoni, 250 km od Athén, se  vzpomínalo na události, které se staly před 76 lety. Vzpomínka byla organizována městským úřadem a zahrnovala bohoslužby za mrtvé odbojáře a konferenci s historickou tématikou. Předseda FIR přednesl pozdravy z Maďarska a z organizací z 34 států.

 

Nastolení mírové politiky - program FIR a Maďarských odbojářů (MEASZ)  

Projev předsedy FIR v řeckém Makramoni.

Téměř 70 zemí se zúčastnilo antihitlerovské koalice  a více než 73 milionů vojáků zemřelo v této válce. Zde v Řecku se s obdivem a úctou klaním památce na vojáky a civilisty, kteří se stali obětí boje za svobodu, proti tyranii a zvěrstvům nepřítele.

Mezinárodní federace odbojářů připomíná začátek nové éry společenství

Evropských národů, vytvořené spojenci pro poválečné uspořádání s cílem, aby se neopakovaly války vyvolané Německem. Před 71. roky jsme vojensky vyhráli nad fašismem, ale dnes se ukazuje naše selhání. Nelidské ideologie se rozšiřují v novém hávu, např. v baltických státech, v Maďarsku, Francii, nebo i zde v Řecku. Nebezpečí hrozí i ze strany islámského terorismu.

Lidstvo stojí před novými hrozbami, které se dají překonat jen soudržností a spoluprací všech pokrokových sil, aby platnost lidských hodnot, lidská práva a čest byly i nadále respektovány.

Zhoršuje se parlamentní demokracie a vlády ustupují  před tlakem a dovolují heroizovat osoby a skupiny, které bojovaly na straně Hitlera a SS. Dochází k rušení památníků a nahrazování jmény a činy osob, které bojovaly na straně fašistů.

Fašismus a neonacismus se dnes projevuje v nenávisti k cizincům , zakukleným rasismem  a falšováním historie.

My antifašisté si přejeme mírový svět, ale musíme zdůrazňovat dnešní komplikovanou situaci v dnešním světě, zejména existující agresi, vyhlazování národů, zločiny proti lidskosti válečné zločiny.

 

Za  toleranci a otevřenou Evropu.

Usnesení Mezinárodního výboru  KT Ravensbrück z května 2016 je koncipováno v obdobném duchu, ale současně  odsuzuje islámský teror.

 

Před 80. lety ve Španělsku.

Na konferenci v Bruselu, kterou organizovalo Studijní středisko pro válku a společnost, za účasti více než 80 osob, se projednávala úloha belgických dobrovolníků ve španělské občanské válce. Na konferenci se objevily tři nové příspěvky k tomuto tématu, Biografie Piet Akkerman, Databanka  španělských bojovníků z Belgie a premiéra dokumentárního filmu "Les Mamas belgues" ( Belgické matky). Většina těchto matek se po porážce legitimní španělské vlády angažovala v komunistickém belgickém odboji proti nacistům..

 

1OO let "opravdového člověka",    

Ruská federace veteránů vzpomínala na 100. výročí narození prvního sekretáře vládní komise pro válečné veterány, na hrdinu SSSR  Alexeje Petroviče Meresjeva.. Předseda Federace, armádní generál Michal Akesejevič Mojsejev, oslovil shromáždění a představil důležité epizody v životě Merejseva..

 

FIR vzpomíná na Elie Wiesela..

Článek obsahuje životopis tohoto hrdiny, který přežil koncentrační tábory a svůj život věnoval odkazu holocaustu.

 

Z členských svazů FIR.

Článek zve na  8O. výročí vytvoření Mezinárodních brigád – No Pasaran -- Pasaremos.  Zve přátele bojovníků za legitimně zvolenou vládu Španělské Republiky  1936 – 1939. Pozvánka obsahuje program cesty, která začíná 22. 10. v Paříži a končí 30. 10. v Madridu. Náklady za cestu  hradí účastnící zájezdu.

 

Peníze za zločinnost

Političtí vězni  a zástupci jejich organizací v Belgii a Holandsku upozorňují, že ještě dnes německá vláda vyplácí penzi odsouzeným vojenským kolaborantům  a členům Waffen SS. Není přijatelné, aby německá vláda pokračovala po 71 letech od ukončení druhé světové války v této praxi. Na konci článku staví autor otázku: Není aspoň na čase, aby německá vláda odtajnila jména a výše obnosů vyplacené těmto osobám

 

Pochod "Nesmrtelného" pluku. v Česku.   

Článek referuje o pochodu, který se uskutečnil v květnu 2016 v Praze a byl věnován vzpomínce 71. výročí dne vítězství. Pochodu se zúčastnilo na 700 osob a zejména veteráni čsl. zahraničních jednotek, kteří se zúčastnili zničení hitlerovského Německa a osvobození vlasti. V pochodu byli i veteráni a mládež z Ruska, Ukrajiny, Slovenska, Běloruska a dalších států protihitlerovské koalice. Pochod organizovaly občanské spolky jako Za multikulturní Evropu, ČSBS, Válečných veteránů, Společnosti Ludvíka Svobody a Svaz volyňských Čechů. Článek obsahuje fotografii pochodu s výrazným transparentem "Nesmrtelný Pluk"  1945 – Praha – 2016.

 

Otevření pomníku maďarského národního  hrdiny  a antifašistického bojovníka Endre Bajcsy – Zsilinszky  v Pálkövě

5. května 2016 Komise madurského svazu  zasvětila tento pomník na Balatonu. Výrobu pomníku z pískovce financoval městský úřad.

 

Solidarita se srbským SUBNORem

FIR obdržela informaci ze Srbska o konferenci konané v Rakousku a pořádané Chorvatskými ustašovskými nacionalisty. Byla věnovaná  revizi dějin. Tato skandální konference se řadí k řadě obdobných akcí pořádaných v Evropě. FIR protestuje proti takovým srazům, které se umožňují  konat v dnešní Evropě bez jakéhokoliv politického omezení.

 

Zastavit revizionismus Evropské historie

Od osvobozenecké války uplynulo 71 let a FIR s velkými obavami sleduje vážné problémy  v řadě evropských zemí, zejména ve střední Evropě, kde se objevují tendence k revizi dějin. Článek poukazuje na Polsko, Baltické státy, Maďarsko, Ukrajinu, Chorvatsko a jiné. Tyto tendence jsou nepřijatelné a musí přestat. FIR požaduje, aby Evropský parlament a politické reprezentace všech států, vydaly svá prohlášení, obsahující nepřípustnost takové revize historie, a obhajovaly čest odbojářů a obětí nacismu.

Zpracoval a přeložil

                                                                                      Pavel Vranský