Z historie Národního Osvobození

 

Český svaz bojovníků za svobodu společně s Československou obcí legionářskou vydává čtrnáctidenník Národní Osvobození. V roce 2011 naše Národní Osvobození oslavilo 87. narozeniny.
List je od začátku úzce spjat s odbojem. Už za první světové války založil T.G.Masaryk čtrnáctideník Naše samostatnost, který vycházel nejdříve ve Švýcarsku a potom ve Francii. O dva roky později vznikl na Sibiři časopis československých legionářů Československý deník, který vycházel až do roku 1920.
V březnu roku 1924 byl založen nejvýznamnější odbojářský list, deník Národní Osvobození. Jeho šéfredaktorem se stal Lev Sychrava, který do té doby zastával funkci prvního československého velvyslance v Paříži.
V československé žurnalistice zaujímalo Národní Osvobození od samého začátku čestné místo jako seriózní deník na vysoké úrovni obsahové i jazykové, čímž se lišil od značné části ostatního, zejména bulvárního tisku. Dnes je Národní Osvobození jedno z mála periodik v českých rukách. Nejlepší jeho vizitkou v minulosti mj. také bylo, že mezi autory byl nejednou i sám prezident T. G. Masaryk, i když jeho články byly uváděny pod pseudonymem.
V jubilejním čísle bylo zdůrazněno, že za deset let sdružilo NO kolem sebe desetitisíce členů, účastníků prvního odboje, ale i učitelů, kteří přesto, že vyznávali různorodé stranické programy, si Národní Osvobození oblíbili pro jeho nezávislost.
Žádná doba nebyla a není jednoduchá a po celých 80 let své existence bylo NO listem bojovným. Už koncem dvacátých let pranýřovalo začátky českého fašismu a o několik let později i šovinistické tendence Národního sjednocení, které mělo k fašismu blízko.
Daleko větším nebezpečím byl však hitlerovský, německý nacismus. Vojta Beneš, bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše, o tom na stránkách NO napsal: „Vývoj fašismu v Německu nabyl převahu a Hitlerovým nástupem k moci dalších nebezpečných forem a stal se pro náš stát a národ skutečným nebezpečím nejen pro politickou levici, ale celý stát a národ…“
Pro Beranovu vládu, a zejména pro Berlín, bylo ovšem Národní Osvobození trnem v oku, a tak bylo 21. ledna 1939 po patnácti letech vycházení zastaveno.
Také v době hitlerovské okupace ovšem list vycházet nesměl, stovky jeho čtenářů byly popraveny a tisíce poslány do nacistických koncentračních táborů.
Konečně 9. května 1945 vyšlo opět Národní Osvobození pod titulkem „Český lid bojem obnovil svůj stát“ s velkou fotografií představitele druhého odboje prezidenta Edvarda Beneše.
Demokratická linie se ovšem po roce 1948 novým mocipánům nelíbila, a tak už 4. března téhož roku Svobodné noviny referovaly o změnách v redakci Národního Osvobození.Dosavadní vedení bylo odvoláno a místo Sychravy nastoupil poslanec za KSČ Vodička. Brzy potom list nesměl vycházet vůbec.
Ústředním odbojářským časopisem se stal Hlas revoluce. V nesnadných podmínkách udržoval ideály protifašistického a protinacistického boje a dával za vzor postavy jeho hrdinů a podle možností připomínal i nekomunistický odboj.
K obratu v odbojářském tisku došlo až po roce 1989 a dne 28. října 1990 byl obnoven starý název listu – Národní Osvobození.
List nepřetržitě pokračuje ve vysvětlování tradic našeho prvního a druhého odboje. Nezapomíná ovšem ani na aktuální otázky odhalování neofašismu a neonacismu a pranýřování těch, kdo zlehčují velké ideály našeho národněosvobozeneckého boje. Národní Osvobození přináší recenze odbojářské a další literatury, profily významných odbojářů a přibližuje činnost ČSBS a ČsOL.

 

Jednotlivá čísla čtrnáctideníku Národní Osvobození jsou publikována na portálu Floovie  (Vydavatelství MAC, spol. s r. o.)

Více informací nalezete zde.