Předseda ČSBS

Jaroslav Vodička se narodil 15. března 1948 v Grabštejně na Liberecku jako syn volyňských Čechů. Tatínek do ČSR přišel jako voják čs. armády  - Svobodovy - a maminka v roce 1947 v rámci reemigrace volyňských Čechů. Po skončení základní školy Jaroslav Vodička nastoupil do Lesnického učiliště ve Flájích, kde se vyučil v oboru lesní dělník. V roce 1965 nastoupil do Vojenského učiliště Julia Fučíka v Bruntálu, odkud později přešel do jednoletého maturitního kurzu v Českém Těšíně, který v roce 1966 ukončil maturitou. Ve stejném roce nastoupil do Vojenské školy železničního a silničního vojska ve Valašském Meziříčí, kterou zakončil v roce 1969 v hodnosti poručíka. Zde v roce 1968 vstoupil do KSČ na podporu tehdejšího Dubčekova vedení. Po vyřazení se stal velitelem samostatné strojní čety. Při stranických prověrkách v roce 1970 byl ze strany vyloučen a v roce 1974 propuštěn z armády.

V roce 1969 se oženil s Věrou Vaškovou. V roce 1971 se jim narodil syn Aleš, jenž po dlouhé těžké nemoci ve dvaceti letech zemřel. V roce 1976 se narodila dcera Radka

Po propuštění z armády působil ve Státním statku Podbořany jako mistr dílen ve Vysokých Třebušicích. V roce 1976 se stal vedoucím  Střediska těžké mechanizace, dopravy a dílen statku, následně jeho nákupčím a vedoucím MTZ. V roce 1984 byl jmenován hlavní mechanizátorem a o čtyři později začal studovat  Ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, kterou zakončil státními zkouškami a získáním inženýrského titulu.

V roce 1990 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti podplukovníka. O rok později nastoupil k vojenskému útvaru do Žatce jako provozář pluku. Později vystřídal různé funkce, zpravidla technického zaměření a v lednu 1996 odešel do zálohy. V roce 2005 byl povýšen do hodnosti plukovníka.   

V roce 1996 založil firmu - STK s. r. o. Krásný Dvůr, která již ukončila činnost. Měl rovněž firmu zaměřenou na autoopravárenství, kde se opravovala zejména vozidla UAZ pro Armádu České republiky. Jako jeden z prvních v Evropě je dokázal připravit ke zkouškám a později uvést do provozu na pozemních komunikacích.

Coby člen našeho svazu prošel řadou funkcí až po místopředsedu ČSBS. Zúčastňoval se řady oficiálních akcí, na nichž  doprovázel nedávno zesnulou předsedkyni Andělu Dvořákovou a zejména v posledních měsících ji na mnoha z nich zastupoval.

Současně je členem předsednictva celostátního výboru Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel a také předsedou regionu Žatec.

Dne 28. října 2013 ve Vladislavském sále Pražského hradu z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana převzal Medaili Za zásluhy v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

 

***

*** 

První místopředseda ČSBS Plk. Ing. Emil Kulfánek

Narodil se v Děčíně 12. září 1946 v rodině zaměstnance Československých státních drah.

Po absolvování základní školy a odborného učiliště v Praze v letech 1952-1964, vystudoval Vyšší dělostřelecké učiliště v Martině (dnes Slovenská republika) obor výzbrojně technický. V červenci 1968 byl přijat do služebního poměru vojáka z povolání a vykonával odborně technické funkce v managementech výzbrojní služby u různých vojenských útvarů.

V roce 1971 absolvoval kurz odborného pyrotechnika a v letech 1974 až 1978 Vojenskou akademii v Brně obor výzbrojně-elektrotechnický. Po tříletém působení u protiletadlové raketové brigády, od roku 1981 do roku 1996, vykonával odborně technické funkce na Ministerstvu obrany ČR nejprve v řídících managementech služby raketového a dělostřeleckého vyzbrojování a od roku 1993 v managementech armádní logistiky. V této době se také podílel na vytváření celoarmádního pyrotechnického systému v rezortu obrany včetně výcviku pyrotechniků AČR a ostatních ozbrojených sborů ČR. Současně působil jako předseda celoarmádní zkušební komise pro přezkušování pyrotechniků AČR a policejních pyrotechniků MV ČR. Od roku 1997 až do odchodu do starobního důchodu na zmíněném ministerstvu působil na úseku tvorby majetkových interních normativních aktů v oblasti všeobecné správy majetku rezortu obrany. V roce 2004-2006 jako důchodce pracoval na oddělení vydávání osvědčení MO ČR, kde se zabýval problematikou vydávání Osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti v národním boji za osvobození v době od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945 a problematikou vydávání Potvrzení podle zákona č. 357/2005 Sb., o účasti v Českém národním povstání v době od 30. 4. 1945  do 12. 5. 1945.

V srpnu 1968 se oženil. Má tři děti..

S Českým svazem bojovníků za svobodu, resp. s jeho předchůdcem Československým svazem protifašistických bojovníků, přicházel do styku od dětství. Jeho strýc Ladislav Kulfánek se v květnu 1945 zúčastnil Českého národního povstání v Praze jako příslušník 1. praporu střelce Jana Čapka v Praze Michli, kde padl 7. 5. 1945. Jeho manželka, tedy teta E. Kulfánka, byla dlouholetou členkou Československého svazu protifašistických bojovníků v Praze 14. Účastníky národního boje za osvobození v letech 1943-1945 byli též rodiče manželky, kteří byli příslušníky partyzánského oddílu generála Luži na Moravě.

V roce 2000 začal spolupracovat se základní organizací ČSBS v Praze 15. V roce 2005 se stal jejím členem. V roce 2007 nastoupil do kanceláře ÚV ČSBS jako vedoucí ústřední evidence ČSBS. Kromě jiného působí jako vedoucí Památníku Pečkárna. V této souvislosti zpracoval i studii Sudety, která byla zveřejněna v Národním Osvobození v roce 2012 v číslech 21-24.

Postupně prošel různými svazovými  funkcemi od jednatele ZO a tajemníka OV až po současného předsedu 156. ZO a předsedu OV ČSBS Praha 15. Členem ÚV a předsednictva ÚV ČSBS byl zvolen v roce 2010. V červnu 2013 byl zvolen 1. místopředsedou Ústředního výboru ČSBS.

 

***